Hajlování na veřejnosti nemusí být trestné, rozhodl švýcarský soud

Bern – Pokud je hajlování míněno jen jako osobní postoj, nejde o nedovolenou rasovou diskriminaci. Rozhodl tak dnes švýcarský nejvyšší soud v Lausanne, čímž zvrátil loňský verdikt soudu nižší instance nad mužem, který před čtyřmi lety hajloval na demonstraci radikální strany PNOS.

Fakt, že nacistický pozdrav Heil Hitler či Sieg Heil stejně jako hákové kříže a další extremistické symboly nejsou ve Švýcarsku v zásadě zakázány, je často zdrojem politických diskusí, upozornil list Neue Zürcher Zeitung (NZZ). Například v sousedním Německu či Rakousku je ale taková praxe trestná.

Podle dnešního verdiktu soudu je hajlování trestně stíhatelné jen tehdy, pokud je použito k šíření rasistické ideologie. Takovým příkladem ale není fakt, když někdo hajlováním demonstruje své přesvědčení. Soud v Lausanne tak zvrátil loňský verdikt soudu nižší instance, který řešil případ muže obviněného z rasové diskriminace. Té se podle vyšetřovatelů dopustil v srpnu 2010 hajlováním na demonstraci radikální Strany národně orientovaných Švýcarů (PNOS) na louce Rütli u Lucernského jezera. Akce se za účasti asi 150 lidí konala den po švýcarském státním svátku, kdy si země připomíná dohodu z 1. srpna 1291 o takzvaném věčném spolku. Kantony Uri, Schwyz a Unterwalden tehdy podle legendy na louce Rütli uzavřely na „věčné časy“ obranný pakt, který položil základy švýcarské konfederace.

Podle dřívějšího verdiktu nižšího soudu se zmíněný muž dopustil rasové diskriminace, za což dostal pokutu. Proti rozsudku se ale odvolal a nejvyšší soud mu nyní dal za pravdu. Muž podle něj skutek rasové diskriminace nenaplnil tím, že se veřejně přihlásil k národnímu socialismu. Aby jeho chování bylo trestné, musel by nacistickou ideologii také veřejně šířit – například tím, že by se snažil pro tuto myšlenku získat další lidi, případně jejich přesvědčení utvrdit.

Hajlování
Zdroj: ČTK/AP
Autor: White Paul

Nejvyšší soud v Lausanne letos v únoru v souvislosti s rasismem vynesl také jiný zajímavý verdikt. Konstatoval v něm, že nadávky zacílené na národnost a etnicitu neznamenají rasovou diskriminaci. Paradoxně tak je například v podstatě v pořádku nadávka „svinský Nigerijec“, nikoliv ale „černá svině“. Ta výše uvedenou definici totiž nesplňuje, neboť poukazuje na barvu pleti. Lze tak v zásadě použít beztrestně i nadávky dehonestující cizince a přistěhovalce, protože jsou použitelné na všechny rasy – bez diskriminačního rozdílu.

V České republice hrozí za hajlování vězení, soudy však takové počínání zpravidla řeší podmíněným trestem. V případě propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, za které je považováno mimo jiné právě hajlování, hrozí podle paragrafu 403 až deset let vězení.