Eurovolby: Odhady hlásí vítězství Le Penové, Merkelové a řecké opozice

Brusel – Ještě dnes mají Evropané šanci ovlivnit, jak bude vypadat nový Evropský parlament. Z evropské osmadvacítky se stále hlasuje v 21 zemích. Přestože výsledky budou známy až ve 23:00, již nyní přicházejí první odhady. Po úspěchu Ficovy vládní strany na Slovensku rakouské eurovolby dle odhadů vyhrály tradiční vládní strany – lidovci a sociální demokraté, třetí skončili nacionalisté. Podobně v Německu podle odhadů uspěli konzervativci kancléřky Angely Merkelové. Naopak v Řecku nejspíš zvítězila opozice a ve Francii se odhaduje úspěch nacionalistické Národní fronty.

Podle francouzských odhadů zřejmě vyhrála nacionalistická Národní fronta (NF) Marine Le Penové, průzkumy u volebních místností jí přisuzují mezi 25 a 26 procenty. Pro stranu s výrazně antievropským a protipřistěhovaleckým programem, by to v případě potvrzení byl historický výsledek: poprvé vyhrála celostátní volby a navíc s jasnou převahou. Místo současných tří europoslanců, z nichž jedním je šéfka strany Le Penová, by strana v případě potvrzení výsledků průzkumů získala v Evropském parlamentu 23 až 25 křesel.

První odhady přišly ze Slovenska, následovaly rakouské a německé předpovědi. Na Slovensku by měli uspět sociální demokraté premiéra Roberta Fica, zřejmě ale neobhájí dosavadních pět křesel. Odhadovaný výsledek, 25 procent hlasů, by jim měl vynést čtyři mandáty z celkového počtu 13 slovenských zástupců v Evropském parlamentu. Zbylých devět křesel by si mělo rozdělit dalších sedm stran. Volební účast – jen necelých 13 procent – bude nejspíš patřit k těm nejnižším. Už v eurovolbách v letech 2004 a 2009 byla nejnižší účast ze všech členských států EU právě na Slovensku, před pěti lety hlasovalo v zemi pod Tatrami necelých 20 procent voličů.

Eurovolby v Německu vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové před koaliční sociální demokracií. Třetí jsou Zelení, následovaní postkomunistickou Levicí. Němci vyšlou do europarlamentu také euroskeptickou Alternativu pro Německo a také liberální FDP. Vzhledem ke zrušení spodního prahu pro vstup do europarlamentu ale bude mít po jednom vyslanci také několik dosud okrajových stran. Mezi nimi například němečtí Piráti nebo krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD).

I v Rakousku uspěly tradiční strany – lidovci a sociální demokraté, na třetím místě ale skončili nacionalisté ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kteří zaznamenali značný nárůst popularity. Do europarlamentu by se měli dostat zřejmě také Zelení. V Řecku zřejmě vyhrála s až 30 procenty hlasů opoziční Koalice radikální levice, druhá je vládní Nová demokracie a třetí nacionalisté.

Volební účast – velká neznámá

V souvislosti s mizivou účastí v Česku a na Slovensku se zraky upínají nejen na výsledky, ale i na volební účast. Zatímco před pěti lety v západní Evropě zůstalo doma 48 procent voličů, ve střední části a na východě bloku to bylo 67 procent. Letos by tomu podle AFP mohlo být podobně. Lidé zde totiž eurohlasování podle pozorovatelů mnohdy považují za volby druhého řádu, jejichž výsledek nebude mít na jejich život velký dopad.

Podle prvního odhadu, který zveřejnil europarlament, se voleb zúčastnilo zřejmě 43,11 procenta voličů. Pokud se uvedené číslo potvrdí, zájem voličů o europarlament se od roku 2009 prakticky nezměnil, tehdy byla účast 43 procent. Odhady z některých členských zemí osmadvacítky dnes uváděly výrazně nižší účast.

  • Výsledky hlasování z celé osmadvacítky začnou být zveřejňovány až po 23:00 SELČ, kdy se uzavřou volební místnosti v poslední z nich, tedy v Itálii. Odhady na základě průzkumů u volebních místností v některých zemích však lze očekávat už dříve večer. 

Kromě europoslanců, mají voliči svou volbou šanci ovlivnit, kdo usedne do křesla předsedy Evropské komise. Už v úterý 27. května by tak europoslanci měli historicky poprvé nadiktovat členským státům, koho dosadit do mocného křesla Evropské komise. Kvůli tomu do Bruselu zamíří na večeři s evropskými lídry i český premiér: „Šéfové vlád a států to nebudou moct ignorovat. Pokud by to udělali, měli by proti sobě Evropský parlament. Ten přitom šéfa Evropské komise musí zvolit,“ tvrdí Lorenzo Consoli, zpravodaj italské agentury TMNews. 

Kandidáty jsou dosavadní socialistický šéf europarlamentu Martin Schulz, či bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker za evropské lidovce. Post by ale taky rád obsadil bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt za evropské liberály a hlásí se i evropští zelení a levice.