Nacionalisté slaví: Le Penová volá po rozpuštění francouzského parlamentu

Brusel/Paříž – Nacionalisté v Evropském parlamentu posilují. Uspěla nacionalistická Národní fronta (FN) ve Francii, v Dánsku zřejmě vyhraje krajně pravicová Dánská lidová strana (DF), slaví i nacionalisté ve Finsku, Švédsku a Rakousku, britští euroskeptici UKIP a do europarlamentu se dostal také krajně pravicový maďarský Jobbik či německá NPD. Potvrdily se tak předvolební průzkumy, které například ve Francii slibovaly nacionalistům vysoké zisky. Obavu z většího množství nacionalistů, populistů a extremistů vyjádřil v pátek i šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Historický úspěch se ziskem 26 procent zaznamenala FN Marine Le Penové, která vyhrála eurovolby ve Francii. Představitelé vlády to považují za politické zemětřesení. Le Penová už po zveřejnění odhadů vyzvala k rozpuštění francouzského Národního shromáždění a vypsání nových voleb. „Co jiného může prezident po takovém odmítnutí udělat?“ prohlásila. „Je nepřijatelné, aby parlament v takové míře neodrážel vůli francouzského lidu.“ Socialistický premiér Manuel Valls řekl, že eurovolby ve Francii jsou „šokem, zemětřesením“. „Je to víc než varování, je to zemětřesení,“ řekl i ministr zahraničí Laurent Fabius. V podobném duchu se vyjádřila také konzervativní opozice. 

Pro FN, stranu s výrazně antievropským a protipřistěhovaleckým programem, je to historický výsledek. Poprvé vyhrála celostátní volby a navíc s jasnou převahou. Místo současných tří europoslanců, z nichž jedním je šéfka strany Le Penová, by strana v případě potvrzení výsledků průzkumů získala v Evropském parlamentu 23 až 25 křesel. Tři nynější europoslanci FN nejsou členy žádné stávající frakce. 

Video Speciál ČT24 k volbám do Evropského parlamentu
video

Speciál ČT24 k volbám do Evropského parlamentu

Le Penová těží z roztříštěnosti tradičních pravicových stran, ale především z přetrvávající nízké obliby současné socialistické vlády a prezidenta Francoise Hollanda, která láme historické rekordy. Elysejský palác dal najevo, že ze špatných výsledků vládní strany bude třeba vyvodit důsledky.

Nejen Francie, ale i Dánsko, Finsko, Irsko, Švédsko, Rakousko, Maďarsko či Německo

V Dánsku v eurovolbách kralovala podle odhadů krajně pravicová Dánská lidová strana (DF), zřejmě bude mít ze 13 europoslanců vyčleněných pro tuto zemi tři křesla. Populistická a euroskeptická DF podle odhadů získala 23,1 procenta hlasů, což je takřka o osm procentních bodů více než v eurovolbách v roce 2009. Slaví i nacionalisté ve Finsku, kde pravděpodobně formace Praví Finové získala dvě poslanecká křesla, dosud měla jen jedno. Dva zástupce v europarlamentu bude mít i švédská krajně pravicová formace Švédští demokraté, kteří získali 9,8 procenta hlasů. Odhady z pátečního irského hlasování ukazují na úspěch nacionalistů ze strany Sinn Féin.

Předseda EK José Manuel Barroso k úspěchu nacionalistů a euroskeptiků:

„Na starosti těch, kdo volili protestně, nebo nepřišli volit vůbec, bude nejlepší odpovědí rozhodná politická akce, která přinese růst a pracovní místa.“


V Německu či Rakousku sice vyhrály tradiční vládní strany, ale jejich výsledek poznamenal nárůst popularity euroskeptických a protipřistěhovaleckých stran. Sedm europoslanců bude mít německá euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD) a jednoho zástupce také krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD). V Rakousku uspěli nacionalisté ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), získali zhruba 20,5 procenta hlasů. V Řecku, které se zotavuje z těžké hospodářské krize, vyhrála opoziční krajně levicová SYRIZA. Maďarské radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) se ziskem 14,68 procenta a třemi křesly skončilo druhé za vítězným vladním Fideszem. První výsledky eurovoleb ve Velké Británii ukazují na výrazné zisky euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP). Favorizovaná nizozemská euroskeptická pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse výrazný úspěch nezaznamenala, bude mít nadále čtyři europoslance.

Předseda Evropské komise José Barroso konstatoval, že výsledky voleb je třeba vnímat s vědomím, že volby se konaly krátce po největší finanční, hospodářské a v důsledku také sociální krizi v posledních desetiletích.