Na východě Ukrajiny je válečný stav, tvrdí Porošenko

Kyjev – Na východě Ukrajiny panuje „válečný stav“. Protiteroristická operace, jak Kyjev nazývá tažení proti separatistům, zde „konečně pořádně začala“. V rozhovoru pro dnešní vydání listu Bild to prohlásil Petro Porošenko, který v neděli vyhrál již v prvním kole volbu ukrajinského prezidenta.

„Ty hrůzy ukončím, proti naší zemi se vede skutečná válka,“ uvedl Porošenko, který za svůj prvořadý úkol považuje záchranu Ukrajiny. „Na východě se nacházíme ve válečném stavu, Krym obsadilo Rusko a v zemi je obrovská nestabilita. Musíme reagovat.“

Jedním z cílů vládních jednotek zasahujících na separatistickém východě je zadržet představitele rebelů. „Chceme je dopadnout a postavit před soud,“ řekl Porošenko. „Ale aby bylo jasno: když těžce ozbrojený bojovník střílí na naše vojáky, pak musí čelit naší armádě.“

Petro Porošenko
Zdroj: ČTK/AP/Mykola Lazarenko

Porošenko žádá o vojenskou pomoc USA

Porošenko dnes také vyzval USA k poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině. Sankce Západu nejsou dostatečně účinné, hrozba ruské agrese je reálná. Kyjev potřebuje zejména americkou technickou podporu a poradce, řekl listu The Washington Post.

Podle Porošenka by Washington měl oživit zákon o půjčce a pronájmu z druhé světové války, s jehož pomocí tehdejší americký prezident Franklin Delano Roosevelt dodával válečný materiál evropským spojencům. Podle zákona „lend and lease“ z roku 1941 získala zejména Británie životně důležitou vojenskou pomoc, značná část amerických dodávek směřovala tehdy i do Sovětského svazu. Porošenko připomněl Rooseveltův válečný výrok „hoří-li sousedovi dům, dám mu svou hadici“. Ukrajina podle Porošenka potřebuje také přímou vojenskou pomoc USA. „Měli bychom uzavřít novou bezpečnostní smlouvu přesně podle vzoru lend and lease,“ konstatoval prezident.

Ukrajina je podle ukrajinského prezidenta připravena bojovat za svou nezávislost a z těchto důvodů by měla posilovat své ozbrojené síly. To ovšem neznamená, že nedojde k jednání s Ruskem. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta ochoten dojednat s Moskvou „kompromis o čemkoli“. Výjimkou je jen ukrajinský nárok na Krym a hospodářská integrace s Evropskou unií. 

Video Sobotka: EU nedokázala včas vyhodnotit rizika na Ukrajině
video

Sobotka: EU nedokázala včas vyhodnotit rizika na Ukrajině

Ukrajinští povstalci popírají odpovědnost za únos pozorovatelů

Situaci na východě Ukrajiny, kde se odehrála krvavá bitva o letiště v Doněcku, v úterý zkomplikoval další únos pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle Kyjeva za zadržením čtyř inspektorů z Dánska, Estonska, Turecka a Švýcarska stojí proruští radikálové. Separatisté už koncem dubna unesli nedaleko východoukrajinského Slavjansku sedm členů vojenské mise OBSE, mezi nimi i českého důstojníka. Počátkem května povstalci rukojmí propustili. K propuštění nyní zadržených pozorovatelů vyzval nejen Západ, ale i Moskva.

Tisková služba samozvané Doněcké lidové republiky dnes nicméně jakýkoli podíl vzbouřenců na únosu skupiny evropských pozorovatelů popřela. O pohřešování cizinců prý vedení republiky „slyší poprvé“, a kde se pozorovatelé nalézají, není povstalcům nic známo.

Moskva dnes znovu varovala ukrajinské vedení před rozšiřováním vojenské operace na východě Ukrajiny. Podle kremelského poradce Jurije Ušakova takové jednání zavádí ukrajinskou krizi do slepé uličky a blokuje případný dialog s povstalci. Ušakov zároveň potvrdil, že téma Ukrajiny bude příští týden na pořadu jednání prezidenta Vladimira Putina se západními státníky ve Francii.

Francouzský prezident François Hollande pozval nového ukrajinského prezidenta Porošenka na oslavy 70. výročí vylodění spojenců v Normandii. Akce se má zúčastnit i Putin, při této příležitosti by se tedy mohli oba vůdci znesvářených států setkat.

Sobotka: EU nebyla schopná včas vyhodnotit ukrajinská rizika

V prohlášení přijatém v noci na dnešek lídři zemí EU konstatovali, že prezidentské volby na Ukrajině byly projevem vůle ukrajinského lidu; měly vysokou účast a v zásadě se konaly v souladu s mezinárodními standardy. Unie se prý těší na úzkou spolupráci s novým ukrajinským prezidentem.

Z Bruselu také do Moskvy míří výzva, aby se Rusko zapojilo do upřímného a otevřeného dialogu. O možnosti dalších hospodářských sankcí vůči Moskvě kvůli ukrajinské krizi se ale nynější prohlášení EU nezmiňuje. „My jsme dnes žádné takové rozhodnutí nepřijali, ani to nebylo diskutováno. Já si myslím, že by to nebylo ani z diplomatického hlediska namístě,“ řekl po jednání český premiér Bohuslav Sobotka. S novým prezidentem podle něj vzniká prostor pro novou iniciativu z Kyjeva zaměřenou na navázání nových vztahů s Ruskou federací.

Sobotka rovněž konstatoval, že EU nebyla schopná včas vyhodnotit rizika při postupu a sjednávání asociační smlouvy s Ukrajinou s ohledem na vnitropolitické poměry v zemi. Unie podle něj nedokázala identifikovat výbušnou sociální a ekonomickou situaci na Ukrajině, která potřebovala jen rozbušku. Tou se stala právě situace kolem asociační dohody.