Zpřísnění dohledu a zatýkání aktivistů - Peking vyhlíží „nebezpečné“ výročí

Peking – Čím víc se blíží výročí čtvrtstoletí od krvavého potlačení protestů v centru Pekingu, tím výrazněji Čína zvyšuje tlak proti demokratickým aktivistům. Obává se toho, aby demonstranti nevyužili 4. červen k masivním protestům. Samotná vláda si totiž události staré 25 let oficiálně nepřipomíná. Při potlačení studentských demonstrací na Náměstí nebeského klidu v roce 1989 vojáci údajně zabili až tisíce lidí.

Náměstí Tchien-an-men je v současnosti přísně střežené místo – ani do jeho okolí se lidé nyní s kamerou nedostanou. Před několika dny bylo ve městě rozmístěno na 150 obrněných vozidel a 2 000 příslušníků bezpečnostních sil. Přísnější pravidla platí například i pro nákup benzinu. Ti, kdo si chtějí palivo koupit, se musejí registrovat u policie a vysvětlit, na co mají v úmyslu benzin použít. Cílem je podle policie zabránit „rušení pořádku“.

Úřady prý zneužívají výročí k zátahu na aktivisty vyzývající vládu, aby události z června 89 prošetřila. Policie podle nevládních organizací zatýká jednoho odpůrce za druhým. „Je to varování, že nová vláda Si Ťin-Pchinga není tolerantní vůči občanské společnosti, vměšování se nebo kritizování státní politiky,“ tvrdí šéfka čínské pobočky Human Right Watch Sophie Richardsonová.

Výjev z výstavy věnované potlačení protestů
Zdroj: ČTK/AP

Čím dál od metropole, tím je mezi lidmi menší povědomí, co se před čtvrtstoletím v centru Pekingu odehrálo. Zejména pro mladé lidi je jediným zdrojem informací internet a sociální sítě. Webové stránky a hesla byť jen vzdáleně připomínající 4. červen ale úřady blokují.

Čínská vláda má také obavy z dalších násilných útoků ujgurských separatistů. Země byla v poslední době svědkem série útoků, které vláda připsala extremistům usilujícím o nezávislost autonomní oblasti Sin-ťiang. Při březnovém útoku v Kchun-mingu zahynulo 29 lidí a více než stovka utrpěla zranění. Podobný útok v dubnu v Urumči si vyžádal životy tří osob a skoro 80 zraněných. Minulý týden útočník ozbrojený nožem zranil na vlakovém nádraží v Kuang-čou šest lidí.

Muž proti tankům na náměstí Tchien-an-men Tragédii předcházely reformy, které vyvolaly vlnu kritiky 

Dramatickým událostem předcházelo období pragmatických reforem, inspirovaných tehdy vrchním velitelem ozbrojených sil a náměstkem předsedy vlády Teng Siao-pchingem, který se po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976 stal rozhodujícím mužem Číny. Jeho „program čtyř modernizací“ v průmyslu, zemědělství, vědě a technice a ve vojenství odsunul ideologizování do pozadí.

Rozvoj ekonomiky ale přinesl také problémy, např. hyperinflaci. To vyvolalo nebývalou vlnu kritiky. Ta mířila i do nejvyšších míst, obviňovaných z korupce a nepotismu (protekčního dosazování příbuzných či úzkých přátel do vlivných funkcí). Ozvali se intelektuálové, poukazující na malou míru svobody v umělecké a politické sféře. Koncem 80. let došla stará garda v čínském státním, stranickém i armádním vedení k přesvědčení, že liberalizace už přesáhla únosné meze a že je třeba za každou cenu zabránit dalším změnám.

Spontánní akci vyvolala smrt „čínského Dubčeka“

Na počátku nejvíce vyhroceného období byla smrt reformně orientovaného bývalého předsedy ÚV KS Číny Chu Jao-panga. Dva dny po smrti Chu Jao-panga, 17. dubna 1989, dorazily první stovky studentů na pekingskou třídu Tchien-an-men (v překladu náměstí Brány nebeského klidu), aby uctili jeho smrt. Diskuze mezi shromážděnými studenty, akademiky a intelektuály postupně vyústily v požadavky zavedení demokratických svobod, svobody projevu a tisku.

Zásah čínské armády na Tchien-an-menProtesty vyvrcholily v polovině května, kdy do Číny na čtyři dny přijel generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov, s jehož podporou studenti počítali. Ještě před začátkem jeho návštěvy zahájila část studentů na podporu svých požadavků hladovku, 17. května se pak na Tchien-an-men sešly více než dva miliony Číňanů. Větší problém než dvoumilionová demonstrace v Pekingu ale pro vedení strany byla skutečnost, že díky v té době nestranně informujícím médiím se ideje protestujících začaly dostávat i do dalších koutů země.

Amáda dostala 2. června příkaz vyčistit náměstí za jakoukoliv cenu. 3. června v 22 hodin začala armáda střílet do davu lidí, kteří se pokoušeli tankům zablokovat vstup na náměstí. Celá vojenská akce trvala tři hodiny, poté se vojáci stáhli a čekali na rozkazy. Čtveřice studentských vůdců, kteří v té chvíli za sebou měla 32 hodin bez jídla, pak s vojáky vyjednala, že studenti mohou opustit náměstí. Dne 4. června v pět hodin ráno bylo po šesti týdnech náměstí Tchien-an-men vyklizeno.


Hlídka na náměstí Tchien-an-men
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Elizabeth Danziel