USA pošlou do Evropy víc vojáků, oznámil ve Varšavě Obama

Washington/Varšava - Spojené státy přehodnotí své vojenské aktivity v Evropě a zvýší vojenskou přítomnost na kontinentu. Novou strategii oznámil v době pokračování ukrajinské krize přímo americký prezident Barack Obama po jednání se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským. Obama žádá po Kongresu, aby kvůli tomu schválil podporu v hodnotě jedné miliardy dolarů (zhruba 20 miliard korun). Zároveň varoval Rusko, aby se zdrželo dalších provokací. Jinak přijdou nové sankce.

Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Americký prezident chce využít své čtyřdenní cesty po Evropě k tomu, aby ujistil své spojence v NATO, že Američané jsou odhodláni zajistit jejich obranu. „Přijel jsem, abych potvrdil závazek Spojených států v rámci bezpečnosti Polska. Jako spojenci v NATO jsme povinni v rámci článku 5 kolektivní obranou. Jako prezident chci zajistit, že USA dodrží svůj slib,“ konstatoval Obama.

USA už v březnu na žádost Varšavy vyslaly do Polska dvanáct letounů F-16 a 300 vojáků. Do té doby se američtí vojáci v Polsku podíleli jen na vojenském výcviku. „Posílíme zde svou přítomnost, stejně jako na Baltu,“ prohlásil dnes Obama, který zároveň oznámil novou iniciativu, jež má posílit bezpečnost evropských spojenců USA.

„S podporou Kongresu sem pošleme víc vybavení, posílíme společná cvičení s našimi partnery. Zvýšíme také počet amerických vojáků v několika zemích napříč střední a východní Evropou. Zároveň posílíme naše partnerství se zeměmi, jako je Ukrajina, Gruzie či Moldavsko,“ uvedl americký prezident s tím, že by na tyto účely měla jít až miliarda dolarů.

Video Události: USA pošlou do Evropy víc vojáků
video

Události: USA pošlou do Evropy víc vojáků

Podle amerických představitelů, které citovaly světové agentury, by Obama chtěl, aby se americké námořnictvo do budoucna více zapojilo do nasazení vojáků NATO v Černém a Baltském moři.

V nových plánech se konkrétně hovoří o tom, že USA pošlou do Evropy více vojáků vždy na přechodnou dobu. Jak uvedla agentura Reuters, Washington tak neposílí svou trvalou přítomnost na kontinentu, o což ho žádali spojenci. „Přehodnocujeme naši vojenskou přítomnost v Evropě ve světle nových bezpečnostních výzev na evropském kontinentu,“ uvedl ve svém prohlášení ještě před Obamovým vystoupením Bílý dům. „Tyto snahy nepůjdou na úkor jiných obranných priorit jako je náš závazek týkající se znovunastolení rovnováhy v asijsko-tichomořské oblasti,“ dodal.

NATO Obamova slova potěšila

„Reakce byla všeobecně pozitivní,“ řekl českým novinářům v bruselské centrále NATO český velvyslanec při Alianci Jiří Šedivý. Podle něj však nejde primárně o americkou reakci na vzrůstající ruskou hrozbu. „Nevnímejme to jako přímou obavu z možného přímého útoku ze strany Ruska,“ řekl Šedivý. USA se snaží spíše ujistit svoje evropské spojence, že při nich stojí, uvedl. Podle jeho slov se rozmístění rotujících amerických jednotek v Evropě nebude týkat České republiky.

Podle politologa Petra Robejška se Obama chová jako správný host a říká to, co si hostitel přeje slyšet. Přitom si ale ponechává otevřená zadní vrátka. „Obamovo Yes, we can je asi myšleno upřímně, ale není radno se na to spoléhat,“ podotkl politolog s tím, že podstatná je trvalost, která není zaručena.

Obama varuje Moskvu

„S Komorowským jsme hovořili především o Ukrajině. To asi proto, že Poláci vědí více než kdo jiný, jak drahá svoboda skutečně je. Polsko ukázalo v posledních měsících pevnou vůli. Společně jsme odsouhlasili, že pokud bude Rusko dál provokovat, bude nutné reagovat dalšími sankcemi. Rusko musí jednat s vládou v Kyjevě, aby předešlo dalším střetům na Ukrajině. Musí jednat se separatisty a přesvědčit je, aby přestali útočit na ukrajinské jednotky. Chceme zprostředkovat jednání mezi Kyjevem a separatisty.“


Podle prezidenta Komorowského je návrh na posílení vojenské přítomnosti ve východní Evropě „dobrou odpovědí“ na dění na Ukrajině. „Pro nás je nejdůležitější, že vyšlo jasně najevo, že neexistují žádní druhořadí členové NATO. Neexistují země, kterým by jiné státy zvnějšku, zejména Rusko, mohly říkat, zda na jejich území mohou či nemohou být rozmístěni američtí vojáci,“ prohlásil Komorowski. Oznámil rovněž, že požádá vládu a parlament, aby navýšily rozpočet na obranné výdaje, který by měl nově být dvě procenta HDP ze současných 1,95 procent. „Uvítáme větší přítomnost amerických vojáků v našem regionu tak, aby byla bezpečnost rovnoměrně rozložená na všechny členy NATO,“ reagoval polský ministr zahraničí Radek Sikorski.

Po odděleném jednání se Obama a Komorowski sešli rovněž s lídry devíti dalších evropských členů NATO včetně českého prezidenta Miloše Zemana k diskusi o bezpečnosti ve střední a východní Evropě. Podle mluvčího českého prezidenta Jiřího Ovčáčka se Obama na uzavřeném setkání při shrnující debatě zmínil o několika idejích diskutujících. Byla prý mezi nimi i Zemanova myšlenka o nutnosti dialogu mezi západem a východem Ukrajiny.

Setkání Baracka Obamy s lídry východoevropských a středoevropských zemí
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Charles Dharapak

Rasmussen: Rusko se snaží překreslit hranic silou

NATO odhadovalo, že Rusko shromáždilo v oblastech sousedících s Ukrajinou na 40 tisíc vojáků. Podle generálního tajemníka se od hranic stahují asi dvě třetiny z nich. Moskva tam ale stále nechala značné síly schopné zásahu. Rasmussen dnes prohlásil, že NATO se „musí vyrovnat s ruskými pokusy překreslit hranice silou“.

Generální tajemník aliance opět zopakoval, že nedávnou ruskou anexi Krymu považuje za nelegální. Ruské operace na Ukrajině podle něj změnily bezpečnostní prostředí v Evropě. „Stále se musíme vypořádávat s terorismem, pirátstvím a kybernetickou kriminalitou. Ale nyní musíme brát také v potaz výzvy nastolené ruskými pokusy překreslit hranice silou,“ řekl Rasmussen v Bruselu před setkáním s ministry obrany zemí NATO, jehož součástí bude i dialog s Ukrajinou. NATO jí vyjádří podporu.

Obama by si měl potřást rukou s Porošenkem

Kromě Polska navštíví Obama i Brusel, kde se uskuteční schůzka nejvyspělejších zemí světa, ze které bylo vyloučeno Rusko, a následně Francii, kde se zúčastní oslav 70. výročí vylodění západních spojenců v Normandii.
  
Právě do Normandie je pozván i ruský prezident Vladimir Putin a jeho nový ukrajinský protějšek Petro Porošenko, který se zúčastní i středečních oslav v Polsku. V tento den se údajně potká poprvé i s Obamou. Případnou schůzku Obamy se šéfem Kremlu zatím Bílý dům nepotvrdil.