Írán pomůže Iráku v boji proti radikálům, vojáky ale nepošle

Teherán/Bagdád - Írán je připraven v rámci mezinárodního práva pomoci irácké vládě v boji proti islamistickým radikálům, vojenskou operaci na území Iráku ale vylučuje. Nicméně by mohl zvážit případnou spolupráci s USA při obnově bezpečnosti v Iráku, oznámil na tiskové konferenci íránský prezident Hasan Rouhání. Radikálové ze sunnitské organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) postupují v Iráku na jih směrem k Bagdádu a jejich tažení zatím nenaráží na větší překážky. Jejich cílem je založit islámský chalífát na severu Sýrie a Iráku. Jejich blesková ofenziva vyvolala v šíitském Íránu velké obavy. Ke sjednocení v boji proti ISIL vyzval irácké obyvatelstvo v televizním projevu i premiér Núrí Málikí.

„Poskytneme svému sousedu Iráku všemožnou podporu a rady, vojenské zapojení ale od nás nebylo požadováno a nepřipadá ani v úvahu,“ řekl prezident na tiskové konferenci, kterou živě přenášela íránská státní televize. Popřel tak zprávy, že Teherán už údajně poslal do Iráku 150 členů elitních revolučních gard a nabídl dvě brigády k obraně Bagdádu.

„Všichni bychom měli prakticky i verbálně postupovat proti teroristickým skupinám,“ prohlásil Rouhání. Na otázku, jestli by Teherán spolupracoval ve snaze zastavit postup sunnitských radikálů v Iráku i se svým letitým nepřítelem, Spojenými státy, Rúhání odpověděl: „Můžeme o tom uvažovat, pokud uvidíme, že se Amerika pouští do zásahu proti teroristickým skupinám v Iráku nebo jinde.“ USA vysílají do Perského zálivu letadlovou loď.

Z oblastí pod nadvládou sunnitských radikálů, kteří chtějí ustavit přísně náboženský stát, prchají statisíce lidí. Irácká vláda ujišťuje, že povstalce vytlačí, prozatím ale žádnou rozsáhlejší akci nepodnikla. Do bojů se ovšem na vládní straně zapojili kurdští milicionáři a formují se dobrovolnické sbory. Americký prezident Barack Obama v pátek oznámil, že Američané Iráku pomohou, vyslání pozemních jednotek ale zcela vyloučil.

Prodej L-159 do Iráku není tamní situací ohrožen

Současná situace v Iráku nebrání Česku v prodeji nepotřebných bitevníků L-159 do země. V rozhovoru pro ČT to řekl prezident společnosti Aero Vodochody Ladislav Šimek. České vojenské letectvo za 72 bitevníků zaplatilo 51 miliard korun, teď ale využívá jen asi třetinu. Zbytek - konkrétně 36 strojů – je zakonzervován v hangárech ve Vodochodech. O jejich prodej do zahraničí se Česko snaží už několik let. Irák má zájem o 12 letadel, smlouva by měla být podepsána v nejbližších týdnech. Bitevníky Irák potřebuje jako cvičné stroje před tím, než do výzbroje zavede americké stíhačky.

Núrí Málikí na schůzce s důstojníky v Sámaře
Zdroj: ČTK/AP

Premiér Málikí vyzval Iráčany k jednotě v boji proti radikálům

Ke sjednocení v boji proti ISIL vyzval irácké obyvatelstvo v televizním projevu premiér Núrí Málikí. „Stát stojí za vámi, kabinet, učenci a kmeny,“ řekl s tím, že celý svět spoléhá „na náš boj proti ISIL“. Zároveň slíbi, že sunnitští extremisté budou poraženi. Nesmí dojít k rozštěpení mezi sunnity a šíity - „dětmi téže víry“, prohlásil ministerský předseda.

„My jsme statečnější,“ řekl Málikí armádním důstojníkům ve městě Sámarra, kam v pátek odjel na bezpečnostní schůzku. Členové ISIL už na Sámarru tento týden zaútočili a město obsadili, v pátek ho ale irácká armáda zase osvobodila. Sámarra leží 110 kilometrů severně od Bagdádu a je v ní mauzoleum dvou šíitských imámů. Právě po útoku na tuto šíitskou svatyni v roce 2006 začaly tvrdé boje iráckých sunnitů proti šíitům, které trvaly dva roky.

Málikí vojáky v Sámaře ujistil, že jim na pomoc přijdou dobrovolníci. „Sámarra nebude poslední obrannou linií, nýbrž shromaždištěm a výchozí základnou,“ řekl Málikí. „V příštích hodinách přijedou všichni dobrovolníci podpořit bezpečnostní síly v jejich válce proti gangům ISIL. To je začátek jejich konce,“ prohlásil premiér.