Spojené státy jsou ochotny kvůli Iráku jednat s Íránem

Bagdád/Washington – Zhoršující se bezpečnostní situace v Iráku zřejmě nakonec přivede ke společnému jednacímu stolu Spojené státy a Írán. Washington a Teherán přitom už desítky let neudržují diplomatické styky. Americký ministr zahraničí John Kerry dnes nevyloučil vojenskou spolupráci s Íránem a nasazení bezpilotních letadel v Iráku. Pentagon ale součinnost s Íránem na případné vojenské akci vyloučil.

Kerry řekl, že nelze pochybovat o úmyslech radikálů postupujících nyní Irákem. Členové Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) od minulého týdne obsazují sunnity obývané části severního Iráku a blíží se k Bagdádu. Jejich cílem je ustavit chalífát v severních částech Iráku a Sýrie.

Podle Kerryho mají ISIL v úmyslu škodit nejen v Iráku a Sýrii, ale i ve Spojených státech a Evropě.

Americké ministerstvo obrany uvedlo, že američtí představitelé by mohli s Íránem hovořit o bezpečnostní krizi v Iráku na okraj rozhovorů o íránském jaderném programu. Washington však údajně nebude případný vojenský zásah s Teheránem koordinovat.

„Je možné, že na okraj těch rozhovorů (o jaderném programu) by mohlo dojít na diskuse kolem situace v Iráku,“ připustil mluvčí Pentagonu John Kirby. „Ale nemáme naprosto žádný záměr a plán koordinovat vojenskou činnost mezi Spojenými státy a Íránem… Neexistují plány na konzultace s Íránem o vojenských aktivitách v Iráku,“ dodal Kirby. USA neudržují s Íránem diplomatické styky od začátku 80. let.

Radikálové z organizace ISIL
Zdroj: ISIFA/AFP

Američané vyslali do Perského zálivu lodě

USA už minulý týden avizovaly, že jsou připraveny irácké vládě proti ISIL pomoci. Kerry dnes řekl, že se uvažuje o útocích vedených bezpilotními letadly. Do Perského zálivu dnes vplula vojenská loď Mesa Verde s 550 příslušníky námořní pěchoty. Připojí se k letadlové lodi George H.W. Bush, jejíž posádce Pentagon nařídil plout do oblasti v sobotu. Obě plavidla mohou být použita k podpoře vojenské operace v Iráku.

Spojené státy byly vůdčí silou mezinárodních intervenčních jednotek, které byly v Iráku v letech 2003 až 2011. V roce 2003 svrhly tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna, v letech 2006-2008 pomohly zklidnit násilí mezi sunnity a šíity a pak měly dohlédnout na obnovu iráckých institucí.