Zpět k ruským tradicím: Poslanec Lugovoj chce tajné službě vrátit název KGB

Moskva – Vrátit ruské tajné službě starý název KGB navrhl v ruském parlamentu poslanec Andrej Lugovoj. Nynější Federální bezpečnostní služba (FSB) získala své jméno v 90. letech, protože dřívější název Výbor státní bezpečnosti (KGB) tehdejší ruské vedení považovalo za kompromitující. Podle Lugového to byl neuvážený přehmat.

Zdroj: ČTK/AP Autor: Alexander Zemlianichenko

„Mnoha organizacím byly počátkem 90. let přidělovány vymyšlené nálepky,“ prohlásil poslanec, který je podle britských vyšetřovatelů hlavním podezřelým ve známé kauze vraždy bývalého důstojníka KGB Alexandra Litviněnka v Londýně. „Z KGB udělali monstrum, které jen podporovalo diktaturu,“ stěžoval si Lugovoj.

Osmačtyřicetiletý Lugovoj je místopředsedou bezpečnostního výboru Státní dumy a poslancem za ruské nacionalisty Vladimira Žirinovského. Problematice tajných služeb se jako bývalý agent věnuje dlouhodobě. Letos v lednu navrhl podstatné rozšíření pravomocí FSB, která by měla napříště mít právo nejen prověřovat totožnost občanů, ale provádět i jejich osobní prohlídku. Loni doporučoval, aby ve státních sdělovacích prostředcích nesměli pracovat lidé s cizím pasem.

KGBDnešní ruská kontrarozvědka má kořeny v dobách bolševického převratu v roce 1917. Organizace Všeruské mimořádné komise (VČK, Čeka), která vznikla 20. prosince roku 1917, řídila krvavé represe proti odpůrcům sovětského režimu, organizovala provokace, únosy a popravy. Dodnes je její vznik v Rusku uctíván. Čeka se později rozrostla v mohutný represivní kolos, který většinou měnil jen názvy, nikoli metody. Místo VČK dohlížely na bezpečnost sovětské říše postupně Lidový komisariát vnitra (NKVD), Sjednocená státní politická správa (OGPU), Ministerstvo státní bezpečnosti (MGB) a nakonec KGB. Po rozpadu SSSR funkce KGB převzala nejprve Federální služba kontrarozvědky (FSK), název FSB dostala tajná služba výnosem prezidenta Borise Jelcina v roce 1995. Agentury připomínají, že jako zahraniční rezident KGB působil ve východoněmeckých Drážďanech v letech 1985–90 i současný prezident Vladimir Putin.