Berlín - Umožnila kancléřka Angela Merkelová své vlastní odposlouchávání? Podle německých novinářů to není nesmyslná otázka. Mezi Berlínem a Washingtonem to sice kvůli odposlechům oficiálně už skoro rok vře, zároveň má ale podle médií v Německu působit nejméně 200 amerických špionů – s požehnáním německé vlády.
Merkelová a špehování. Bylo to dobrovolné?
Když byl rozdělen zdí, patřil Berlín k místům s největší koncentrací špionů na světě. Podle dokumentů, které vynesl Edward Snowden, to platí i nyní. Německo prý slouží jako hlavní základna americké tajné služby v Evropě. Když se provalilo, že NSA odposlouchávala mobil kancléřky Merkelové, zdálo se, že americko-německé vztahy se nevyhnutelně řítí vstříc velkému otřesu. Minimálně na úrovni kolegů z řad agentů jako by se ale nic zásadního nedělo.
Berlín sice poslal do Washingtonu vysoce postavené vyjednavače – údajně s rozhořčenými otázkami. V Německu se sice schází jedno učené sympozium za druhým s úkolem zajistit bezpečí elektronické komunikace občanů. A Edwarda Snowdena, čerstvě ověnčeného německou cenou za občanskou statečnost, si zvolil senát berlínské Svobodné univerzity za čestného člena. Justice ale okolo odposlechů spíš opatrně našlapuje, než aby jednala.
Aspoň novináři se pustili do rozboru toho, co se dá zjistit ze Snowdenových dokumentů - s překvapivými výsledky. Odposlechových zařízení, jako bylo to na střeše americké ambasády v Berlíně, prý v Německu fungovalo dvanáct. S akreditací u německé vlády je obsluhovalo nejméně 200 agentů.
Horizont Martina Jonáše: Nechávala se Merkelová špehovat? (zdroj: ČT24)
Američani dříve z odposlechové základny Teufelsberg cílili na vojska Varšavské smlouvy. Teď mají prostřednictvím mnohem modernějších zařízení v hledáčku hlavně Blízký východ. Informace z německých základen měly přispět k zatčení nebo zabití 40 údajných teroristů. Klíčová otázka ale zní: Jak moc se Američani namočili do masového odposlouchávání Němců? Kolikrát porušili německé zákony? A do jaké míry jim v tom asistovali samotní Němci?
Až tři miliony hovorů a e-mailů vlastních občanů měsíčně měla německá tajná služba předávat svému spojenci z dob studené války. Důvod německé vstřícnosti je zřejmý – nutně potřebuje spolupráci Američanů k odvrácení teroristických útoků na vlastním území. Jejich riziko navíc ofenzívou islamistů v Sýrii a Iráku roste. A spolu s tím se nejspíš otupí i ostří otázek, které by mohl Berlín svému všetečnému spojenci položit.