Vyhlášení chalífátu podle analytiků ohrožuje vůdčí roli al-Káidy

Bagdád – Nedělní vyhlášení Islámského státu na území části Iráku a Sýrie znamená konec vůdčí role al-Káidy v muslimské svaté válce. Dospělo k tomu mnoho odborníků zabývajících se terorismem. Analytik Charles Lister z Brookings Institution soudí, že al-Káida si jméno „udělala“ na atentátech na Spojené státy v roce 2001, ale nikdy se jí nepodařilo podmanit si konkrétní území.

„Pro al-Káidu je to velká hrozba, protože přichází o svou vůdčí pozici v hnutí svaté války. K Islámskému státu se přiklání mladší generace bojovníků, líbí se jim schopnost dosáhnout rychlého výsledku brutální činností,“ řekl Lister listu Washington Post. 

Rozpor mezi Islámským státem a al-Káidou předurčuje také rozkol mezi abú Bakrem Bagdádím, který stojí v čele Islámského státu, a Ajmánem Zavahrím, který řídí al-Káidu. Bagdádí se neřídil jeho loňským doporučením a neodvolal své lidi ze Sýrie. Zavahrí se od Bagdádího skupiny známé pod zkratkou ISIL distancoval už v únoru. 

Islamističtí radikálové vyhlášením chalífátu vyslali vzkaz, že jsou hrozbou pro celý svět, prohlásil pro agenturu Reuters irácký armádní mluvčí Kásim Atta: „Toto prohlášení je vzkazem Islámského státu nejen Iráku nebo Sýrii, ale celému regionu a světu. Jde o vzkaz, že se Islámský stát stává hrozbou pro všechny země.“ Iráčtí vojáci mezitím pokračovali v ofenzivě u města Tikrít, které chtějí od povstalců dobýt zpátky. Tvrdé boje se odehrávají i na hranicích mezi Sýrií a Irákem.


Vytvoření chalífátu už podle agentury DPA odsoudili významní islámští učenci z celého světa. Žádný muslim prý nemá povinnost být k samozvanému chalífovi loajální. Organizaci Islámský stát označují mnozí za nemuslimskou, protože při jejích akcích umírají jiní muslimové. Marocký teolog Umar Haddúší označil dokonce Bagdádího za odpadlíka od víry.

Radikální islamisté chtějí ovládnout celou červeně vyznačenou oblast
Zdroj: ČT24

Na to, zda se má svět Islámského státu obávat, odpověděl komentátor analytického časopisu Atlantic Robert Wright, že udržet a řídit vyhlášený chalífát je práce na plný úvazek. Islámský stát se podle něj od al-Káidy oddělil právě proto, že mu šlo o území, a nikoli jenom o útoky na USA, což je program al-Káidy.

Charlie Cooper z Quilliam Foundation, která se zabývá studiem extremismu, považuje za nejproblematičtější jmenování Bagdádího chalífou. V rozhovoru pro britský The Independent řekl, že mimo islámskou sektu ahmadíja neexistoval nikde žádný chalífa od doby osmanské říše. „Chalífa je jmenován jenom jako legitimní nástupce proroka Mohameda. Tento krok ISIL má ohromný ideologický a teologický dopad a pro al-Káidu je to velká výzva. Její mluvčí se mohou pokusit legitimitu tohoto kroku vyvrátit,“ řekl Cooper.

Všechny činy ISIL jsou podle něj velmi taktické a dobře naplánované. „Přijde mnoho kritiky, lidé budou říkat, že obnovení chalífátu je předčasné. ISIL se ale v několika minulých letech rychle vyvíjel a v arabských sociálních médiích existuje kult Bagdádího. Je velmi populární a lidé z al-Kádiy a dalších skupin si budou klást otázku, zda za něj mají bojovat,“ soudí Cooper.

Peter Neumann z londýnské King's College radí nepodceňovat význam nedělního vyhlášení Islámského státu. „ISIL se nyní považuje za legitimního vůdce hnutí a očekává, že ho budou všichni následovat. Pro ideology svaté války je chalífát konečným cílem a ISIL se mu v jejích očích přiblížil jako nikdo jiný. Může to být konec al-Káidy a také bin Ládinovy vize i jeho odkazu,“ sdělil Neumann s poukazem na Zavahrího dopadeného a zabitého předchůdce Usámu bin Ládina.

Chalífát, což znamená vládu chalífy, hlavy muslimské obce, vznikl po smrti proroka Mohameda v roce 632. Původně to byla náboženská instituce, ale i státní útvar, který zahrnoval veškerá území ovládaná muslimy a ve kterém se striktně uplatňovalo islámské právo šaría. Pátý a posledních chalífát, osmanský, zrušil v březnu 1924 turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk.