Bojeschopnost ruské armády: tři tisíce kilometrů za 72 hodin

Moskva/Berlín – Nedávné ruské manévry ukázaly, že početné vojenské svazy jsou schopné do 72 hodin zaujmout pozice v oblastech vzdálených přes 3 000 kilometrů. Informoval o tom ruský ministr obran Sergej Šojgu, který s výsledky cvičení seznámil prezidenta Vladimira Putina. Šéf Kremlu poté přislíbil další obdobné akce. Opakované manévry, do kterých se zapojily desetitisíce vojáků, kritizoval s ohledem na ukrajinskou krizi Západ i Kyjev.

„Vojenského cvičení se zúčastnilo přes 65 000 vojáků, 177 letadel, 56 bitevních helikoptér, 5 500 vojenských vozidel a obrněných transportérů,“ vypočítal Šojgu. Dodal, že zřejmě poprvé za posledních několik let byli výsadkáři ve velkém počtu a s vojenským vybavením přepraveni do oblastí vzdálených až 3 500 kilometrů.

„V tomto druhu práce budeme rozhodně pokračovat,“ citoval ITAR-TASS Putinovu reakci na výsledky cvičení.

Ruský ministr obrany Šojgu informoval prezidenta Putina o výsledcích vojenského cvičení
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS
Autor: Nikolsky Alexej

Nejnovější prověrky bojové připravenosti nařídil Putin v polovině června, do stavu pohotovosti byly uvedeny všechny jednotky centrálního vojenského okruhu. Do tohoto cvičení se nezapojily regiony přímo sousedící s Ukrajinou, v minulosti ale Moskva opakovaně čelila kvůli vojenské aktivitě u ukrajinských hranic kritice. Po svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče k nim Putin vyslal desetitisíce vojáků.

NATO by chtělo v budoucnu s Ruskem znovu spolupracovat

Přestože se ruští vojáci po cvičení stáhli do kasáren, napětí ve východních regionech Ukrajiny, které sousedí s Ruskou federací, stále trvá. Jak uvedla německá kancléřka Angela Merkelová, politika Kremlu v ukrajinské krizi znemožňuje jeho další spolupráci se Severoatlantickou aliancí. Členské země NATO by se však chtěly ke spolupráci s Ruskem vrátit, zdůraznila kancléřka po jednání s generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem v Berlíně.

„Spolupráce mezi NATO a Ruskem je nyní omezená, nebo dokonce zastavená. Já toho lituji. Jako členové NATO jsme byli vůči Rusku vždy konstruktivní a stavěli jsme se ke spolupráci otevřeně. Rádi bychom se jednoho dne k této možnosti vrátili,“ konstatovala Merkelová.

„Rusko nyní ohrožuje mír a bezpečnost, které jsme vybudovali po pádu Berlínské zdi. A nikdo nechce, aby se do Evropy vrátila studená válka a aby naším kontinentem vedly nové dělicí linie. Proto vyzývám Rusko, aby přehodnotilo svůj kurz a zahájilo dlouhý proces, který povede k obnovení ztracené důvěry,“ dodal generální tajemník NATO.