ISIL začal s čistkami. Kdo není sunnita, bojí se o hlavu

Bagdád - Sunnitští radikálové z hnutí Islámský stát tvrdě útočí na své oponenty a vraždí je. Úředníci i vojáci v dobytých územích musí slíbit chalífátu věrnost, jinak přijdou o hlavu. BBC to sdělili uprchlíci. Islamisté ovládají velkou část území na severu a západu Iráku. Úspěch teď zaznamenali i v Sýrii. Podařilo se jim získat strategická ropná pole. Irácká armáda naopak vytlačila islamisty z vesnice Audža u Tikrítu, která je rodištěm Saddáma Husajna.

Řádění radikálů z ISIL vyhnalo během měsíce z domovů více než milion Iráčanů. Jen během června bylo podle OSN zavražděno skoro 2 500 lidí. ISIS ovládl velká města jako Mosul či Tikrít. V regionu se navíc radikálům daří upevňovat své pozice. 

Uprchlíci v kurdském městě Sindžáru BBC řekli, že ve městech a vesnicích ovládaných islamisty probíhají doslova čistky obyvatel. Terčem se stali šíité, křesťané i etničtí Kurdové. „Šíitům, pokud nemohou být vyměněni za vězně, hrozí, že jim ISIL prostě uřízne hlavu,“ prohlásil Kurd Hassan, který strávil 16 dnů v zajetí, dokud jeho rodina nezaplatila 30 tisíc liber za jeho propuštění.  

Iráčtí uprchlíci
Zdroj: ČT24/ČTK/ZUMA/Matt Cetti-Roberts

Provinční vůdce Bašár Al-Khiki, který uprchl z Mosulu, pak uvedl, že džihádisté „shromažďují informace o lidech a sestavují seznamy s cílem určit ty, kteří pracují pro vládní nebo bezpečnostní síly“. „Pokud neslíbí věrnost chalífátu, budou zabiti,“ konstatoval uprchlík. Podle organizací zabývajících se lidskými právy chodí členové ISIL cíleně po domech a hledají osoby, které nejsou sunnity.

Kurdové směřují k samostatnosti

Prezident kurdské autonomní oblasti v Iráku Masúd Barzání mezitím požádal parlament, aby připravil referendum o nezávislosti. „Nadešel čas pro určení vlastního osudu. Nesmíme čekat, než nám ho určí někdo jiný,“ konstatoval Barzání. V Iráku žije celkem 5 milionů Kurdů.

Rachid Khalil z Iniciativy pro svobodnou Sýrii

„U Kurdů nemá radikální islám místo. V devadesátých letech měli sami problém s odnoží al-Káidy, kterou zlikvidovali. Za Islámským státem stojí syrský režim, který ho podporuje, aby ukázal, že on představuje lepší řešení než radikální islamisté. Kdyby nebylo podpory okolních států, určitě by islamisté neměli sílu postavit se vládě. Je to větší hra. Třeba Írán se snaží ovládnout celý Blízký východ, chtějí zpět perské impérium.“

Petr Pelikán, arabista 

„Až bude Kurdistán samostatný, což se patrně dočkáme, tak je pravděpodobné, že uvidíme štěpení uvnitř. Kurdistán představuje velkou oblast zahrnující několik států, uvidíme, v jakých hranicích bude vyhlášen.“

Referendum by mezi nimi mělo zřejmě velkou podporu. Drtivá většina z nich podpořila neoficiálně nezávislost už v roce 2005. Proti je ale nejen irácký premiér. Spojené státy Kurdy vyzývají, aby se spolu s Bagdádem postavili proti sunnitským povstalcům. V zemi sužované násilím zřídily nové americko-irácké společné operační centrum.

Úspěchy slaví obě strany konfliktu

Podle iráckého armádního mluvčího Kásima Atty už byla Audža „totálně vyčištěna“ a celkově bylo zabito 30 povstalců. Boje pokračovaly i v okolí města Bajdží, kde se nachází největší ropná rafinérie v zemi. Islamisté se ji už několik týdnů pokoušejí obsadit. Američané věří, že irácká armáda je schopná ubránit Bagdád, v otázce znovudobytí ztracených území jsou ale skeptičtí.

Další úspěch pak zaznamenali bojovníci z hnutí Islámský stát v sousední Sýrii, kde do jejich rukou padlo ropné pole Al-Tanak. Již ve čtvrtek radikálové  získali kontrolu nad ropným polem Al-Umar ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur, které je největším v zemi.

Islamistům by se měla postavit nově vzniklá vláda, volby se v zemi konaly již na konci dubna. Politici se ale zatím nebyli schopni shodnout na jejím složení a v úterý si poslanci ani nezvolili předsedu parlamentu. Vlivný irácký duchovní ajatolláh Alí Sistání to označil za politováníhodné selhání„. Ve svém kázání vyzval politiky, aby se vyhýbali “chybám z minulosti, které měly závažné dopady na budoucnost Iráčanů".

Nový kabinet by podle Sistáního měl mít „širokou podporu celého národa“, což je podle některých analytiků naznačením, že jejím předsedou by již neměl být dosavadní premiér Núrí Málikí. Právě on je totiž sunnity obviňován z toho, že svým chováním přispěl ke zvýšení etnického napětí v zemi.