Zatykač na Assange platí, rozhodl švédský soud

Stockholm - Švédský soud potvrdil platnost mezinárodního zatykače na Juliana Assange. Spoluzakladatel serveru WikiLeaks tak zřejmě dál zůstane na ekvádorské ambasádě v Londýně, kde kvůli obavám z vydání do Švédska strávil už přes dva roky. Jeho právníci uvedli, že proti dnešnímu verdiktu podají odvolání.

Ve Švédsku Assangeovi hrozí trestní stíhání pro podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. On sám to označuje za záminku, aby mohl být vydán do Spojených států, kde má čelit obvinění kvůli tomu, že na svém serveru WikiLeaks v roce 2010 zveřejnil statisíce utajených amerických vojenských zpráv a diplomatických depeší. Dokumenty získal od amerického vojáka Bradleyho Manninga, který byl loni odsouzen do vězení na 35 let. Po rozsudku oznámil, že chce být ženou. Přestože k tomu právně zatím nedošlo, média jej označují podle jeho přání jako Chelsea Manningovou.

Assangeovi právníci se chtěli domoci zrušení čtyři roky starého zatykače, protože švédské úřady podle nich v případu nepostupují dost rychle a navíc samotný zatykač a dlouholetou izolaci klienta považují za nepřiměřené vzhledem k menší závažnosti činu, z něhož je Assange podezírán. „Prokurátorka vydá evropský zatykač a následující čtyři roky pak nedělá nic, aby vyšetřování posunula kupředu. To je proti švédskému právu,“ říká Assangeův právník Per Samuelson. Zatykač vydala švédská prokuratura v listopadu 2010. Australanovi právníci ji údajně opakovaně vyzývali, aby Assange vyslechla v Londýně. Ta ale odmítla.

Státní zastupitelství se postavilo proti možnému zrušení zatykače, protože Assange by se prý pak soudním přelíčením jistě vyhýbal. Švédské úřady přitom zatykač vydaly, protože Assange odmítal cestovat na výslechy z Británie do Švédska. „Bylo jasné, že neměl úmysl sem přijet,“ konstatovala žalobkyně Ingrid Isgrenová.

Na ekvádorském velvyslanectví je Australan od 19. června 2012 a od té doby budovu neopustil. Soudkyně Lena Egelinová dnes ale zdůraznila, že je tam dobrovolně. Čtyřiadvacetihodinový policejní kordon kolem objektu už britskou vládu přišel na 200 milionů korun. Vyjít byť jen za plot ambasády by pro Assange znamenalo okamžité zatčení.  

Případ WikiLeaks svět skutečně zasáhl a společnost zároveň rozdělil na dva tábory. Jedni mají Assange za hrdinu, druzí za zrádce. On sám se považuje za obránce svobody a podle svých slov chce i dál upozorňovat na porušování lidských práv.