Ofenzíva v Gaze má přes 330 obětí, jednání o příměří zkrachovalo

Gaza – Při novém izraelském leteckém útoku na jihu Pásma Gazy v noci na dnešek zahynula nejméně desítka Palestinců a dalších 20 utrpělo zranění. Celkový počet palestinských obětí izraelské ofenzívy v Pásmu Gazy se tak vyšplhal na 330. Podle palestinských zdravotnických zdrojů dvě třetiny z nich tvoří civilisté, jsou mezi nimi ženy i děti. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius se snažil mezi znesvářenými stranami dojednat příměří, ale neuspěl.

Dnešní útok zasáhl skupinu lidí, která se nacházela u východu z mešity ve vesnici Chán Júnis, upřesnil mluvčí palestinské záchranné služby. Tři oběti jsou podle něj z téže rodiny. Od začátku izraelské ofenzívy v palestinském Pásmu Gazy 8. července přišlo podle palestinského ministerstva zdravotnictví o život již přes 330 Palestinců.

Izraelské síly dnes pokračují v pozemní ofenzívě, kterou v Pásmu Gazy zahájily ve čtvrtek. Cílem vojenského vpádu není sesazení radikálního hnutí Hamas, ale likvidace tunelů, kterými ozbrojenci pronikají do Izraele. „Skupině členů Hamasu se podařilo projít jedním z tunelů na území Izraele s cílem zaútočit na jeden z kibuců. Izraelské hlídce se je podařilo zadržet, jeden z teroristů byl zastřelen a další pronásleduje izraelské letectvo,“ uvedl zpravodaj ČT Jakub Szántó. „Hamas se ocitl pod velkým tlakem a raketové útoky tak do určité míry ustaly,“ dodal Szántó s tím, že rakety na izraelské území ale míří i nadále.

Video Izraelské síly dnes pokračují v ofenzívě v Pásmu Gazy
video

Izraelské síly dnes pokračují v ofenzívě v Pásmu Gazy

Od začátku pozemní operace bylo z Pásma Gazy vypáleno nejméně 135 raket. Jedna z nich dnes zasáhla beduínskou vesnici poblíž města Dimona. Zemřel přitom jeden muž, žena a dvě děti byli se zraněními převezeny do nemocnice.

V pátek izraelská armáda oznámila první ztrátu ve svých řadách, vojáka ale zřejmě omylem zabili jeho vlastní kolegové, uvedla dnes agentura Reuters. Do války se zatím zamotaly mocenské ambice regionálních hráčů. Zatímco Egypt tlačí na Gazu, aby přijala jeho návrh, Turecko a Katar se snaží vliv Káhiry naopak oslabit.

Fabius premiéra Netanjahua o příměří nepřesvědčil

Mezitím Egypt, který tento týden předložil návrh příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamas, znovu apeloval na to, aby se obě strany konfliktu dohodly na složení zbraní. „Příměří vychází vstříc oběma stranám, budeme jej tedy dál nabízet a doufat, že se nám pro něj co nejdříve podaří získat podporu,“ řekl egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí, který se v Káhiře sešel s francouzským ministrem zahraničí Laurentem Fabiusem.

Šéf francouzské diplomacie se později v Jeruzalémě setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po schůzce přiznal, že snahy o dosažení příměří mezi Izraelem a palestinským Hamasem ztroskotaly. Vyjádřil zároveň obavy z dalšího růstu civilních obětí v Pásmu Gazy. „Bohužel mohu říci, že výzvy k příměří nebyly vyslyšeny, a naopak je tu riziko dalšího zvyšování počtu civilních obětí, což nás znepokojuje,“ nechal se slyšet Fabius.

„Šance, že se v nejbližších dnech podaří vyjednat příměří, jsou poměrně nízké. Zastavení bojů v tuto chvíli není krátkodobým zájmem ani jedné ze stran. Na jedné straně je Hamas, který je do značné míry frustrovaný tím, že dva týdny raketových útoků nedokázaly zabít víc než tři Izraelce. Na druhé straně Izrael, který nechce, aby tunely zůstaly i nadále hrozbou pro oblasti podél Pásma Gazy,“ říká blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.


Proti bombardování cílů v Pásmu Gazy a pozemní ofenzívě protestovalo v Londýně více než deset tisíc lidí. Průvod se vydal od sídla vlády k izraelskému velvyslanectví, kde ho zastavila policie. Demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy se zúčastnili i někteří poslanci. Protesty proti izraelské ofenzívě se konaly rovněž ve více než desítce francouzských měst. Většinou šlo o pokojné akce, v Paříži se ale demonstranti střetli s pořádkovými policisty.

Příběh Pásma Gazy

Současný střet představuje čtvrtý konflikt Izraele a Hamasu od roku 2005. Čtyřicet kilometrů dlouhé pásmo území u Středozemního moře začal Izrael okupovat po šestidenní válce v roce 1967. Po mírových jednáních a poté, co kontrolu nad Gazou převzala palestinská autonomie, přinesl naději rok 2005, kdy se Izrael rozhodl z Pásma jednostranně stáhnout. Tehdejší premiér Šaron přikázal i navzdory protestům odsun víc než osmi tisíc Izraelců.

Pásmo GazyKe zostření situace došlo ale už o rok později, kdy Hamas vyhrál v Gaze volby. V červnu 2006 zahájila izraelská armáda v Gaze operaci Letní déšť s cílem osvobodit uneseného vojáka Gilada Šalita. Při bojích zahynulo přes 400 Palestinců a tři izraelští vojáci. Šalit se dostal ze zajetí až o pět let později výměnou za tisícovku palestinských vězňů. 

V roce 2008 přišla Horká zima. Izrael se snažil zasáhnout infrastrukturu Hamasu, který ostřeloval raketami izraelské osady. Po několika dnech se ale stáhl. Ještě tentýž rok zahájil Izrael rozsáhlou ofenzívu se stejným cílem. Zahynulo přes 1 400 Palestinců a 13 Izraelců. Intenzita ostřelování izraelského území se pak snížila. Ale jen krátkodobě.

Při další ofenzívě (nazvané Pilíř obrany) před dvěma lety zabil Izrael vojenského velitele Džabarího a zničil v Gaze sklady a odpaliště íránských raket středního doletu. Po osmnácti měsících následovala současná operace.