V Británii znovu prošetří Litviněnkovu smrt, tentokrát veřejně

Londýn – Britská vláda dala najevo, že plánuje nové, veřejné vyšetřování smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Ten zemřel v roce 2006 zřejmě na následky otravy radioaktivním poloniem. Tehdy panovalo obecné podezření, že za smrt Litviněnka je odpovědná Moskva. Zpráva o novém vyšetřování přichází v době, kdy kvůli ukrajinské krizi roste napětí mezi Velkou Británií a Ruskou federací. Až dosud britská vláda veřejné vyšetření Litviněnkovy smrti odmítala.

Rozhodnutí kabinetu premiéra Davida Camerona oznámila ministryně vnitra Theresa Mayová. Znamená to, že vyšetřovatelé se mohou znovu zabývat mimo jiné možnou úlohou ruského státu v násilné smrti bývalého špiona. Předchozí šetření se přitom nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska, neboť britská vláda s tím nesouhlasila.

Veřejné vyšetřování už dříve požadoval jak britský koroner Robert Owen, tak vdova po Alexandru Litviněnkovi Marina. Ta podle BBC prohlásila, že pocítila „úlevu a potěšení“ nad současným oznámením. Prý doufá, že „pravda nakonec zvítězí“. Litviněnkova rodina je přesvědčena, že pracoval pro britskou tajnou službu MI6 a byl zavražděn na rozkaz Kremlu.

Plánované veřejné vyšetřování Litviněnkovy smrti povede údajně znovu Robert Owen. V roce 2006 prohlásil, že důkazy o podílu Ruska na vraždě agenta existují.

Marina Litviněnková
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Matt Dunham

Litviněnko, kterému bylo v době úmrtí 43 let, pracoval pro sovětskou tajnou službu KGB. Později z Ruska utekl a stal se kritikem Kremlu. Zemřel 23. listopadu 2006, asi tři týdny poté, co na schůzce s dalšími ruskými agenty v jednom londýnském hotelu vypil čaj údajně otrávený izotopem polonia 210. Podle britské policie je hlavním podezřelým jeden z těchto agentů, Andrej Lugovoj. Moskva to ovšem popírá a Lugovoje odmítá vydat.

Světová média se pozastavují nad tím, že zpráva o novém vyšetřování Litviněnkovy smrti přichází právě v době, kdy se ochlazují vztahy mezi Londýnem a Moskvou v důsledku ukrajinské krize. K zatím největšímu vyostření těchto vztahů došlo po sestřelení malajsijského letadla nad východní Ukrajinou minulý týden. Šéf britské vlády obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina z toho, že vyzbrojuje proruské separatisty, a vyslovil se pro přísnější hospodářské sankce vůči Rusku. Podle západních zemí to byli právě proruští separatisté, kdo nesou zodpovědnost za tragédii, při níž zemřelo téměř 300 lidí. Moskva i separatisté to však odmítají (čtěte víc).