Většinu leteckých nehod způsobí člověk. Vždy jde ale o souhru dalších faktorů

Praha – Letecká doprava má za sebou doslova černý týden. Během posledních sedmi dní se zřítila hned tři letadla a na jejich palubách zahynulo 461 lidí. Spolu s březnovým zmizením malajsijského boeingu nad Pacifikem a dalšími nehodami jsou letošní čísla zatím nejtragičtější od roku 2010.

Osmdesát procent leteckých nehod zaviní člověk – nejčastěji jde o chybu pilota. Podobná neštěstí ale málokdy zapříčiní jediný faktor. Obvykle se sejde několik událostí a lidská reakce na jejich mimořádnou kombinaci bývá posledním článkem.

Jeden příklad za všechny. V květnu 2010 usnul srbský pilot během letu nad Indií v kokpitu. Vzbudil se jen pár minut před přistáním, dosedl příliš tvrdě a letadlo sjelo z ranveje. Přežilo jen osm lidí ze 166, kteří byli na palubě.

Nehoda letadla v Indii v květnu 2010
Zdroj: ČTK/AP

O zbývajících dvacet procent se dělí další činitele – jedním z nich je počasí. Málokdy je ale samo o sobě výhradní příčinou. Při tragédii polského vládního stroje u Smolensku před čtyřmi lety měla sice mlha nad letištěm zásadní roli, vyšetřovací zprávy ale popisují řetězec chyb, které v té situaci nakupila posádka. V troskách tupolevu zahynul prezident Lech Kaczynsky, jeho manželka, skoro celé velení armády a další osobnosti veřejného života.

Nehoda polského prezidentského speciálu u Smolensku

Zdroj: ČTK/AP
Autor: Mikhail Metzel

Do kolonky jiné příčiny se řadí i mechanické závady, terorismus nebo střet s houfem ptáků. Asi nejznámější havárii se šťastným koncem způsobilo hejno hus. Před pěti roky do něj vletěl stroj krátce po startu z newyorského letiště La Guardia. Pilot tehdy dokázal bezpečně přistát na řece Hudson, aniž si někdo ublížil.

Veškerá odpovědnost leží na kapitánovi

Právě duchapřítomnost a rozvaha patří k nezbytné vnitřní výbavě kapitána letadla – jeho základním úkolem je nebezpečným situacím se vyhnout. Lety sice ze země hlídají týmy profesionálů, které dávají posádkám instrukce, kudy letět, aby byl let bezpečný, hlavní odpovědnost ale vždy nese kapitán.

Ten dostane před každým letem podrobnou předpověď počasí. „Ale to si vždycky dělá, co chce. A bouřka před vámi vyroste, aniž by ji kdokoli čekal. I kdyby to byl sebezkušenější meteorolog,“ upozorňuje kapitán Airbusu 320 a Boeingu 737 Vladimír Peroutka. „Snažit se bouřkou rychle proletět by mohla být fatální chyba. Při vysoké rychlosti by se letadlo mohlo i rozlomit, protože by nevydrželo tlak větru,“ popisuje Peroutka. Nalétáno má přes 22 tisíc hodin. Jak ale předesílá, ani to nestačí, aby dopředu věděl, co ho ve vzduchu potká.