Rusko prý testovalo rakety, USA ho viní z porušení jaderné dohody

Washington - Spojené státy obvinily Rusko z porušení dohody o jaderných zbraních. Důvodem je údajný test raket středního doletu. Informoval o tom list The New York Times s odvoláním na nejmenované vysoké představitele administrativy USA. Následoval telefonát mezi šéfy diplomacií obou zemí. „V této souvislosti se debatovalo také o plnění Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF),“ oznámila agentura ITAR-TASS. Moskva se ale zatím k obvinění veřejně nevyjádřila.

Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987 zakazuje výrobu či testování raket s doletem od 500 do 5 500 kilometrů, ve Washingtonu ji podepsal americký prezident Ronald Reagan se svým sovětským protějškem Michailem Gorbačovem. Ve své době výrazně přispěla ke konci studené války a byla považována za kámen kontroly zbrojního úsilí USA a tehdejšího Sovětského svazu. Představovala totiž první dokument v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Poslední kusy zmíněných střel obě strany zničily v květnu 1991.

Kritizovaný a blíže neupřesněný test nové ruské rakety se podle Američanů uskutečnil před několika měsíci. Podle lednového tvrzení newyorských Timesů mělo Rusko novou raketu středního doletu testovat už v roce 2008.

Moskva odstoupením od smlouvy hrozila už kvůli radaru v Brdech

Informace o údajných ruských tajných testech se na americké straně objevovaly již v minulých letech, šéf Bílého domu si ale na praktiky Kremlu stěžuje vůbec poprvé. „Jde o velmi vážnou záležitost, na niž se již nějaký čas snažíme Rusko upozornit,“ uvedl přední americký činitel, který si kvůli citlivosti tématu přál zůstat v anonymitě. Spojené státy podle něj budou konzultovat tuto otázku se svými spojenci, americká vláda již informaci předala také Kongresu.

Obvinění na nejvyšší úrovni přichází v době rostoucího napětí mezi oběma velmocemi kvůli ukrajinské krizi, v níž Washington požaduje od Moskvy okamžité ukončení podpory proruských separatistů a zpřísňuje sankce proti Rusku.

Moskva jednostranným odstoupením od INF pohrozila už v roce 2007. Důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v ČR a v Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajné testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500.

Ruští experti: USA smlouvu samy několikrát porušily

Agentura ITAR-TASS s odvoláním na ruské experty napsala, že naopak samy Spojené státy
smlouvu INF nejednou porušily. Stává se to prý při testech amerických protiraket GBI (Ground-Based Interceptor), které mají likvidovat nepřátelské strategické rakety ve střední části jejich letu. Pro testy těchto zbraní údajně Pentagon vyvíjí cvičné terče v podobě raket středního doletu.

FAKTA: Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu

Smlouva vstoupila v platnost 1. června 1988; obě země se zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5 500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok. Celkem bylo zlikvidováno 2 692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1 846 sovětských a 846 amerických.

Sovětské rakety byly rozmístěny v 80. letech v NDR, v Bulharsku a v Československu, kde byly umístěny v prostoru Hranic na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži. Na tom, jestli byly v Československu a v NDR kromě raket krátkého doletu rozmístěny i střely SS-20, se badatelé dodnes nemohou shodnout.

Odsun amerických zbraní (vč. známých Pershingů) byl oficiálně zahájen v září 1988 odvozem prvních raket z německé základny Waldheide u Heilbronnu. Na podzim byly odvezeny první rakety a střely také z Itálie, Belgie a Británie. Poslední opustila Evropu 26. září 1990 - z Wüschheimu v Porýní-Falci byla převezena na americkou vojenskou základnu Davis Monthan v Arizoně. USA svoji poslední raketu, které se týkala INF, zničily 6. května 1991. Poslední dvě sovětské rakety byly zneškodněny na kazašském vojenském polygonu Kapustin Jar o šest dní později.

Vydáno pod