Hanoj - Válka ve Vietnamu, věčné trauma Spojených států. Přestože v jižním Vietnamu v létě 1964 již nějakou dobu působili američtí vojenští poradci a americké válečné lodě hlídkovaly na dohled od severovietnamských břehů, od otevřeného vstupu do války se USA držely dál. Všechno změnil až incident v Tonkinském zálivu, během kterého se Američané střetli jak se skutečnými torpédovými čluny severního Vietnamu, tak s „loděmi duchů“. V roce 2005 ovšem vyšlo najevo, že minimálně část incidentů byla smyšlená. Tato událost nicméně stačila k tomu, aby americký Kongres schválil rezoluci, na jejímž základě začaly letecké útoky na severní Vietnam.
Američané šli do Vietnamu kvůli napadení „přízraky“ útočících člunů
Je paradoxní, že impulsem pro přímé zapojení amerických vojáků do války v jihovýchodní Asii se stal druhý incident, o jehož reálném základě se pochybovalo od samého počátku – první se stal 2. srpna a druhý 4. srpna 1964. „Naše torpédoborce střílely na přízraky, žádné (útočící) čluny tam nebyly… Nebylo tam nic než temné moře a americká střelba,“ popsal situaci jeden z pilotů, zapojených do akce. Sám prezident Lyndon Johnson prý v roce 1965 v soukromí přiznal, že „pokud ví, tak námořnictvo střílelo na velryby“.
Pochybnosti o tom, že se jeho loď stala terčem útoku, měl ještě během noci i kapitán torpédoborce Maddox, který přičítal odrazy na radarech jeho lodi špatnému počasí. A když v roce 1995 přijel do Hanoje bývalý americký ministr obrany Robert McNamara, zeptal se někdejšího protivníka, generála Vo Nguyen Giapa, co se vlastně ony srpnové dny roku 1964 stalo. „Čtvrtého srpna se nestalo vůbec nic,“ odpověděl Giap, který ale potvrdil první akci, při níž severovietnamské čluny zaútočily na Maddox.
Přes všechny pochyby se po událostech ze srpna 1964 rozběhl řetěz událostí, na jejichž konci bylo masivní nasazení amerických vojáků ve Vietnamu. První napadení lodí, jež podle Američanů pluly v mezinárodním pásmu (podle Severního Vietnamu ale byly v jeho výsostných vodách a navíc prováděly výzvědné operace), se však ještě obešlo bez výraznější reakce. Američané ostatně vyšli z útoku jen s několika šrámy, zatímco Severovietnamci přišli o dva čluny a čtyři muže.
GALERIE
Masakr v My Lai zdroj: wikipedia.org
Druhý - podle všeho nikdy neexistující - útok ovšem už měl důsledky mnohem vážnější. Prezident Johnson ještě v noci 4. srpna 1964 amerického času vystoupil s rozhlasovým projevem, ve kterém popsal útok severovietnamských plavidel na americké lodě a zároveň mluvil o právu na vojenskou odplatu. Ta přišla už o několik hodin později, před polednem 5. srpna odstartovaly z amerických letadlových lodí stroje, které bombardovaly základny severovietnamských člunů nebo zásobníky paliva.
To byla ale jen předehra americké účasti ve válce ve Vietnamu, kterou formálně umožnila takzvaná Tonkinská rezoluce, kterou schválily obě komory Kongresu 7. srpna 1964. Nebyla sice formálním vyhlášením války, prezidentovi ale umožnila nasadit tolik vojáků a techniky, kolik on sám považoval za nutné. Sám Johnson ještě v srpnu 1964 tvrdil, že by si válku „měli vybojovat asijští hoši sami“ a zprvu také Američané nasadili do akce hlavně letecké síly.
- Válka v Indočíně vypukla poté, co komunistický vůdce Ho Či Min vyhlásil v září 1945 nezávislost Vietnamu na Francii, a bývalá koloniální velmoc v ní utrpěla těžkou porážku. Ženevská konference rozdělila v roce 1954 Vietnam na dva nezávislé státy. Boje mezi severovietnamským komunistickým Viet minhem a jihovietnamským proamerickým režimem Ngo Dinh Diema ale pokračovaly, na jihu se do nich zapojili partyzáni komunistického Viet congu. Spojené státy ve jménu zatlačování komunismu stupňovaly podporu Jižnímu Vietnamu a stále hlouběji zabředávaly do konfliktu.
- Válka si v letech 1954 až 1975 vyžádala životy dvou milionů civilistů a 1,1 milionu severovietnamských, 223 748 jihovietnamských a 58 132 amerických vojáků. Američané na Vietnam svrhli asi 45 milionů tun bomb a ve válce použili mnoho nových zbraní a otestovali i účinky 72 milionů litrů herbicidů. Americké síly se dopustily během války mnoha zločinů. Nejznámějším případem se stal masakr obce My Lai, kde příslušníci ozbrojených sil USA 16. března 1968 vyvraždili 567 obyvatel včetně 170 dětí.