Hamas odmítl odzbrojení, Egypt varuje před zablokováním rozhovorů

Káhira - Palestinské radikální hnutí Hamas se odmítá zabývat izraelskou podmínkou pro příměří - tedy odzbrojením palestinských radikálních organizací. Člen palestinské delegace, která nyní vyjednává o příměří v Egyptě, Izzat Rášik, sdělil, že Hamas o tomto izraelském požadavku nechce slyšet. Palestinci zase požadují ukončení blokády Pásma Gazy a dohodu o vybudování přístavu a letiště v oblasti. Egypťané, kteří vyjednávaní zprostředkovávají, varovali před zablokováním rozhovorů, pokud obě strany neustoupí ze svých pozic. 

Středeční jednání v Egyptě přitom naznačovala, že by Izrael mohl přistoupit k prodloužení současného klidu zbraní, který má skončit v pátek ráno. Zástupci Hamasu to však popřeli a pohrozili dokonce obnovou útoků, pokud jejich požadavky nebudou splněny.

Hamas chce dosáhnout hlavně zrušení blokády Pásma Gazy a otevření pohraničních přechodů jak do Izraele, tak do Egypta. Mezi svými požadavky zmínil i vybudování přístavu a letiště v palestinském Pásmu. Egyptští představitelé se nyní obě strany snaží přesvědčit, aby požadavek z jedné strany na demilitarizaci Pásma a z druhé na vznik přístavu a letiště alespoň prozatím odložili a zabývali se jimi až v rámci širších vyjednávání a nikoli během nynějších rozhovorů o příměří.

Konflikt v Pásmu Gazy začal 8. července a vyžádal si na palestinské straně přes 1 800 obětí, na izraelské téměř 70. Někdejší americký prezident James Carter a bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová zdůraznili, že konflikt lze vyřešit jedině uznáním Hamasu jako politického partnera. Hamas je v Izraeli a některých západních zemích řazen k teroristickým organizacím. Izrael s ním nevyjednává přímo, ale jenom přes prostředníky. 

K trvalejšímu míru znovu na dálku vyzval také americký prezident Barack Obama. Kritizoval Hamas za střílení raket z obydlených částí Pásma, avšak přimlouval se také za nalezení řešení, které zlepší životní podmínky lidí v Pásmu. „Gaza nemůže zůstat trvale uzavřená před zbytkem světa, neschopná vytvářet pracovní příležitosti a ekonomicky se rozvíjet,“ řekl Obama.

Kromě raketových bojů se chystají i soudní pře

Podle izraelských sdělovacích prostředků se armáda začala připravovat na právní bitvy o to, že v Pásmu spáchala válečné zločiny. Armádní velení nařídilo vnitřní vyšetření všech armádních akcí během téměř měsíčních bojů. Izraelské střely zasáhly a zničily množství obytných domů i několik objektů OSN, do nichž se uchýlili Palestinci prchající před boji. Izraelští mluvčí trvají na tom, že vojsko útočilo vždy na místa, odkud Hamas odpaloval rakety.

Odpovědnost za oběti připisují proto Hamasu. Stanice CNN dnes přinesla snímky odpalovacího zařízení, které má Hamas ukryté pod zemí a které je schopné se vynořit poblíž obytných budov a po odpalu je znovu ukryto pod zem. Civilisté si tedy podle CNN často nemusejí být vědomi toho, že jsou v blízkosti potenciálního terče izraelského odvetného útoku.

Bývalá norská premiérka Gro Harlemová Brundtlandová, bývalý americký prezident James Carter a bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová na jednání v Severní Koreji
Zdroj: ČTK/AP
Autor: KCNA

Carter a Robinsonová v článku vydaném na webové stránce Foreign Policy připsali vinu za situaci v Pásmu Gazy Izraeli. K válce prý vedla jeho neústupnost uznat vládu národní jednoty, kterou Palestinci vytvořili v dubnu a v níž byl zastoupen také Hamas. Podle obou exprezidentů tím Izrael zmařil „slibný krok, který mohl v oblasti zajistit mír“.

Hamas podle nich učinil velký ústupek, když souhlasil s tím, že se na vládnutí v Pásmu bude podílet nově sestavená vláda technokratů, v níž je i konkurenční Fatah. „Izrael bohužel tuto příležitost pro mír zamítl a zabránil tomu, aby v Pásmu začal vládnout nový kabinet,“ napsali Carter a Robinsonová. Požadují ukončení sedmileté blokády Pásma a vytvoření lidských podmínek pro život tamních občanů. Ke konfliktu přerušenému nyní příměřím napsali, že Izrael neměl „žádné právní odůvodnění“ pro shazování bomb na rozsáhlá území v Gaze a na cílení střel na tisíce domů, na školy a nemocnice.