Rusko na křižovatce. Pokud invaze na Ukrajinu, tak teď

Moskva demonstruje svou sílu. V Rusku probíhají paralelně už několik dnů mohutná vojenská cvičení. Účastní se jich stovka bojových letadel a vrtulníků. Podle NATO se navíc u hranic s Ukrajinou shromážďilo 20 tisíc vojáků. Moskva zároveň přitvrzuje v protikyjevské propagandě. Podle ředitele Centra pro evropské a severoatlantické vztahy Róberta Ondrejcsáka je Rusko na křižovatce - pokud má někdy na invazi dojít, tak teď. Separatistům na východě Ukrajiny totiž pravděpodobně moc času nezbývá. „Pokud by mělo k invazi dojít, tak by z pohledu Moskvy následovaly přesně ty kroky, které v současnosti Rusko realizuje,“ uvedl Ondrejcsák v rozhovoru pro ČT24 s tím, že si ale nemyslí, že by už bylo o invazi v Kremlu rozhodnuto.

Připravuje se Rusko na obsazení některých částí východní Ukrajiny? Je to nejpravděpodobnější cíl toho vojenského cvičení? 

Ondrejcsák: „Myslím si, že vojenské cvičení je možné chápat jako prostředek politického nátlaku jednak na spojence v Evropě, jednak na samotnou Ukrajinu. Co se týká Ruska, to se nachází na křižovatce vzhledem k tomu, že ukrajinské ozbrojené síly, i když pomalu a nepříliš efektivně, zredukovaly oblast, která je pod kontrolou separatistů. Pokud se současný vývoj nezmění, vypadá to, že mohou být vojensky poraženi v poměrně krátkém čase. Rusko proto stojí na křižovatce, zda do konfliktu zasáhnout i vojensky a zachránit pozice separatistů a samotného Ruska na východě Ukrajiny, nebo je nechat padnout. Vojenské manévry tedy mohou být vnímány i jako možná příprava na nějakou invazi na východní Ukrajině.“

Pojďme si zrekapitulovat stávající dění: 20 tisíc k boji připravených ruských vojáků u hranic s Ukrajinou. Ruský vyslanec při OSN Vitalij Čurkin pak požádal o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli humanitární situaci na východě Ukrajiny s tím, že se má probrat možnost vyslání mezinárodní humanitární mise do oblasti. Moskva také přišla s tím, že má nezvratné důkazy o tom, že ukrajinská armáda použila vůči civilistům na východě země fosforové bomby.

Nesvědčí to všechno pro to, že Rusko chystá něco jako mírovou, humanitární vojenskou misi na Ukrajinu?

Ondrejcsák:
"Samozřejmě pokud se Rusko rozhodne pro vojenskou invazi, bude to velmi závažné nejen z vojenského hlediska, ale i z hlediska politického. Musí to odůvodnit významnými a seriózními argumenty. Je možné, že celou tu plánovanou invazi může označit za humanitární intervenci kvůli záchraně svých spojenců ve východní Ukrajině. Může to být celý komplex politických a komunikačních opatření. Řeknu to takto: Pokud by mělo dojít k nějaké ruské invazi na východní Ukrajině, tak by z pohledu Moskvy následovaly přesně tyto kroky, které v současnosti Rusko realizuje."

K humanitární misi Rusko potřebuje mandát RB OSN, může tento požadavek nějak obejít?

Ondrejcsák: „Z mezinárodního právního hlediska je mandát Rady bezpečnosti nutný, nemyslím si ale, že by to bylo úplně reálné. Rusko to může vyhlásit jako humanitární misi, která nebude mít mandát OSN, nebude to z mezinárodního právního hlediska v pořádku samozřejmě, bude to odporovat jakýmkoli zásadám mezinárodního práva, ale Moskva se nyní nachází v takové situaci, že pokud chce ještě ovlivňovat situaci na východě Ukrajiny vojensko-strategicky, je teď pravý čas. Na druhou stranu si nemyslím, že je už invaze rozhodnutá, že by se o tom dalo mluvit jako o hotové věci.“

Jak by mohla reagovat ukrajinská armáda na možné překročení ukrajinské hranice ruskými vojáky?

Ondrejcsák: "Je jasné, že jakmile Rusko otevřeně zasáhne do vojenské situace na východě Ukrajiny, povede to na jedné straně k otevřené ukrajinsko-ruské válce, která samozřejmě už existuje v současnosti – Rusko se angažuje i vojensky – do východoukrajinských záležitostí. To by ale znamenalo otevřenou válku. Mělo by to ale důsledky i pro Severoatlantickou alianci, Evropu a Spojené státy. Ještě více by to prohloubilo strategickou krizi, která je tu od anexe Krymu. Nebyla by to tedy jen bilaterální záležitost, mělo by to větší důsledky. Důležité je, jaké síly by Rusové při intervenci použili. Pokud by šlo jen o omezenou operaci zaměřenou pouze na určité části východní Ukrajiny, tak by se to teoreticky nemuselo přeměnit na nějakou velkou válku, která by přesáhla regionální úroveň. Na druhou stranu si myslím, že by Ukrajinci do boje nasadili všechno, co mají, takže určitě by to byla otevřená válka."