Evropa má první oběť eboly, v Madridu zemřel španělský kněz

Madrid – V nemocnici ve španělském Madridu zemřel duchovní Miguel Pajares. Stal se tak prvním Evropanem, který se v Africe nakazil ebolou a nemoci podlehl. Pětasedmdesátiletého muže se zdravotníci snažili zachránit pomocí experimentálního, zatím neschváleného léku. Ten už pomohl dvěma Američanům a nově ho mají dostat také doktoři v Libérii. Vědci už také vypátrali, že zdrojem epidemie je pravděpodobně dvouletý chlapec z Guineje.

Smrtící virus v západní Africe zabil víc než tisíc lidí, nyní má svou první oběť i v Evropě. Duchovního Pajarese španělské úřady minulý čtvrtek za přísných bezpečnostních podmínek evakuovaly z Libérie do madridské nemocnice, kde pobýval v izolaci. V neděli pak lékaři dostali povolení použít zatím neschválené sérum ZMapp, které bylo do španělské metropole dopraveno ze Ženevy.

Americký prezident Barack Obama mezitím vyhověl žádosti liberijské vlády a povolil odeslání vzorků experimentálního léku proti krvácivé horečce ebola do této západoafrické země. Zatím neschválený přípravek má být nasazen při léčbě minimálně dvou místních lékařů, kteří už podepsali, že s jeho nasazením souhlasí.

Oborníci nevědí, jestli lék nemá škodlivé vedlejší účinky

Liberijský ministr informací Lewis Brown dnes uvedl, že země získá vzorky, které by mohly vyléčit jen dva nakažené liberijské lékaře. Ministerstvo zdravotnictví je prý již v kontaktu se společností Mapp Biopharmaceutical, která lék ZMapp vyrábí. Odborníci ale nevědí, zda sérum nebude mít nežádoucí dopady na lidské zdraví. S jistotou také nelze říci, zda je skutečně proti ebole účinné. Nynější epidemie je podle WHO nejhorší od chvíle, kdy byla ebola před téměř 40 lety poprvé identifikována u člověka.

Společnost Mapp Biopharmaceutical mezitím oznámila, že již nedisponuje žádnou zásobou séra. Zda tuto látku mají i další firmy, které se na vývoji podílejí, nebylo zveřejněno. Přesný počet existujících dostupných dávek nebyl nikdy znám. Zatím není ani známo, kolik séra je potřeba k vyléčení jednoho nemocného.

Prvním mrtvým byl zřejmě dvouletý chlapec

Vědcům se přitom už zřejmě podařilo identifikovat zdroj současné epidemie. Loni 6. prosince zemřel po krátké horečce doprovázené zvracením a černou stolicí dvouletý chlapec v Guineji. Později od něj virus chytila i jeho matka, sestra, babička a zdravotní pracovník, který rodinu navštívil. 

Součástí pohřebního rituálu je v této oblasti i dotýkání se zemřelého, což je zároveň i jeden způsobů přenosu nemoci. Další tři měsíce po smrti chlapce ale úřadům trvalo, než chorobu identifikovali jako ebolu. Jak ale onemocnění dostal samotný chlapec, není jasné. Odborníci předpokládají, že se mohl nakazit po kontaktu s netopýrem.

Video Události: Evropa má první oběť eboly
video

Události: Evropa má první oběť eboly

- Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejnebezpečnějších chorob na světě - je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. Neexistuje proti ní vakcína, ač některé se testují. „Léčba“ spočívá jen v podpůrné terapii - rehydrataci pacienta, udržování krevního tlaku a prokysličení a v léčbě případných dalších infekcí.

- Způsobuje ji virus ebola, nazvaný podle řeky Ebola v Konžské demokratické republice (Kongo; dříve Zair), kde byla tato nemoc v roce 1976 poprvé identifikována. Epidemie tehdy propukla v konžské vesnici Yambuku a v Nzaře v sousedním Súdánu a zemřelo na ni 431 ze 602 nakažených. Nový virus tam objevil tehdy 27letý belgický lékař Peter Piot.

Virus eboly

- Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy jsou neurčité, respektive připomínají jiné choroby. Nemocný cítí slabost, bolesti svalů, hlavy a v krku, má zarudlé oči, může cítit bolest na hrudi a mít obtíže při dýchání a polykání. Provází ji náhlá horečka. Posléze se objeví zvracení, průjem, vyrážka a začínají selhávat orgány, nejprve ledviny a játra. V některých případech se objevuje vnitřní či vnější krvácení.

- Symptomy se mohou objevit dva až 21 dnů po nakažení. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného; je třeba se proto vyvarovat například i kontaktu s použitými ručníky. Častými oběťmi jsou zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle. Člověk může být přenašečem viru někdy až sedm týdnů po uzdravení.

Epidemie eboly

- Přirozenými hostiteli viru ebola jsou netopýři živící se ovocem. V Africe byly zdokumentovány také případy nákazy při kontaktu s uhynulými či nemocnými opicemi, lesními antilopami či dikobrazy.

- Všechny dosavadní epidemie eboly postihly africký kontinent.

- Současná epidemie vypukla loni v prosinci v Guineji (že jde o ebolu bylo oznámeno v březnu) a rozšířila se do Sierry Leone, Libérie a Nigérie; dosud si vyžádala na 1 013 obětí, nakaženo je přes 1 800 osob.