František se vydal na asijskou misi – o půl století později, než chtěl

Soul  Sedmnáct měsíců po svém zvolení zahájil papež František první návstěvu Asie. Během pětidenní cesty po Jižní Koreji se bude modlit za mír na poloostrově a blahořečí stovku křesťanských mučedníků. Jde o první ze tří, možná dokonce ze čtyř jeho misí plánovaných na nejbližší dobu, jejichž cílem je povzbudit šíření katolické víry na kontinentu, který představuje pro katolickou církev největší misionářskou výzvu 21. století. Nejlidnatější světadíl obývají v poměru k celé planetě pouze tři procenta katolíků, letos ale bylo podle statistik Vatikánu v Asii pokřtěno více lidí než v Evropě.

Letoun se 77letým Františkem přistál na vojenském letišti v Soulu dopoledne tamního času. Přímo na letištní ploše ho přivítala jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje a další jihokorejští představitelé, dva zástupci severokorejských uprchlíků i pozůstalí po obětech dubnového potopení trajektu se středoškoláky. Jde o první návštěvu hlavy římskokatolické církve v Jižní Koreji po 25 letech.

V Jižní Koreji počet katolíků v posledních čtyřech desetiletích roste závratným tempem, když se ze dvou procent zvýšil na jedenáct procent populace. Místní církev odhaduje, že do roku 2020 by mohli katolíci představovat v Jižní Koreji 20 procent obyvatelstva. V průměru je každý rok pokřtěno 100 000 Korejců. A země dokonce již vysílá vlastní kněze, aby evangelizovali jiné státy. V Jižní Koreji je přitom stále silný buddhismus a většina mladých lidí jsou ateisté. Korejští katolíci jsou převážně velmi vzdělaní lidé a tvoří významnou část politické elity státu.

Katolicismus v Jižní Koreji je specifický tím, že na rozdíl od jiných asijských zemí sem nepřinesli víru zahraniční misionáři. Místní vzdělanci poznali katolickou víru v Číně, kde ji počátkem 17. století zavedl italský jezuitský kněz Matteo Ricci. František je prvním jezuitou, který byl kdy zvolen papežem, a vždy litoval toho, že kvůli zdravotním důvodům nedostal povolení odcestovat do Japonska jako misionář poté, co dokončil v Argentině své vzdělání.

František blahořečí stovku mučedníků

Navzdory domácím kořenům neunikli ani v Jižní Koreji katolíci pronásledování, kterému křesťané v Asii čelili v 18. a 19. století. Za vlády dynastie Čoson bylo zabito odhadem 10 000 korejských katolíků. „Byli považováni za nebezpečí pro tehdejší elitářský společenský systém Koreje,“ vysvětlil mluvčí Vatikánu Federico Lombardi. Papež František se během své návštěvy v sobotu 16. srpna chystá blahořečit 124 jihokorejských křesťanských mučedníků, kteří za svou víru v 18. století zemřeli. Dalších 103 těchto mučedníků bylo svatořečeno při návštěvě papeže Jana Pavla II. v roce 1984.

V jihokorejském Tedžonu se papež setká s několika tisíci mladých katolíků z 23 různých asijských zemí, kteří se sjedou na Dny asijské mládeže. Jejich množství nebude ani zdaleka dosahovat milionů shromážděných při papežově triumfální návštěvě Ria de Janeira u příležitosti Světových dnů mládeže v červenci 2013. Význam jihokorejské cesty by ale mohl předčít zmíněné obří setkání.

František
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Andrew Medichini

Navzdory tradicím zvolil papež trasu přes Čínu

Znepřátelená KLDR sice odmítla pozvání na akci pro severokorejské katolíky, ale očekává se hojná účast věřících z Číny. Když letoun s papežem přelétal nad Čínou, zaslal František pozdravný telegram čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi a čínskému lidu. To sice dělává pokaždé, když se ocitne ve vzdušném prostoru nějaké země, v tomto případě se ale s napětím očekávalo, co papež vzkáže, protože čínský režim místním zhruba 12 milionům katolíků zakazuje uznávat papežovu autoritu a nemá s Vatikánem navázány oficiální styky. Komunistická Čína a Vatikán neudržují diplomatické vztahy od roku 1951.

„Při příležitosti vstupu do čínského vzdušného prostoru vyjadřuji nejvřelejší přání vaší excelenci a vašim spoluobčanům a dávám boží požehnání míru a blahobytu země,“ uvedl papež v telegramu. Už samotný fakt, že směl papež vstoupit do čínského vzdušného prostoru, je vnímán jako pozitivní, byť malý krok ke zlepšení vztahů mezi Vatikánem a Pekingem.

Před svým návratem do Říma bude pak v pondělí 18. srpna papež sloužit velkou mši v hlavní katedrále v Soulu, na níž vyzve k míru a usmíření mezi Severní a Jižní Koreou i dalšími národy. Bohoslužby se zúčastní také malá skupina žen, které byly zneužívány jako sexuální otrokyně japonskými vojáky za druhé světové války.

Naopak vůbec první mše, kterou bude papež v Jižní Koreji celebrovat, bude v pátek 15. srpna na stadionu v Tedžonu. Pozváni jsou na ni mimo jiné přeživší studenti a rodiny obětí z trajektu Sewol, který se potopil letos v dubnu. Papež se s nimi rovněž v tento den osobně setká.

Po Jižní Koreji papež plánuje navštívit v lednu Srí Lanku, odkud odletí na Filipíny, jež jsou jedinou asijskou zemí, kde vzhledem ke španělské koloniální minulosti převládá katolická víra. Podle zpravodajského serveru BBC News papež uvažuje i o cestě do Japonska, přestože se ke katolické církvi hlásí pouze půl procenta Japonců.