Část konvoje dojela k hranicím, armáda prý drží ruské transportéry

Izvaryne (Ukrajina) – Ukrajinská armáda se na východě země údajně zmocnila dvou obrněných vozů původem z Ruska. Patřit mají divizi, kterou ruská armáda na Ukrajinu přepravila letecky, tvrdí mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Mezitím se po týdnu vyčkávání poblíž hranic část ruského humanitárního konvoje poprvé pohnula. Úvodní špalír naložených kamionů ale během noci urazil jen pár kilometrů k přechodu a znovu čeká na povolení. Zatím prochází kontrolou ruských zástupců, ukrajinské prověření má přijít na řadu během dne. Do jihoruského Rostova mezitím dorazili i zástupci Červeného kříže. Právě ti mají převzít záštitu nad rozdělováním pomoci lidem v Luhansku.

Video Válka na Ukrajině pokračuje už čtvrtý měsíc
video

Válka na Ukrajině pokračuje už čtvrtý měsíc

Kdy (a zda vůbec) konvoj do bojem zmítaného města vyrazí, se tak nedá předem odhadnout. Prvních 16 bílých vozů KamAZ vjelo na přechod ve středu večer, zatím však procházejí pouze ruskou kontrolou. Odbavení z ukrajinské strany podle Lysenka začne nejdříve dnes, protože Rusové dosud nedodali potřebné dokumenty.

V téměř 270 vozech se podle ruských úřadů nachází 2 000 tun nákladu. Jde zejména o pitnou vodu, potraviny, dětské potřeby a další humanitární pomoc. Konvoj vyrazil z Moskvy 12. srpna, k hranicím dojel už o dva dny později a od té doby zde čeká.

Celá ruská mise ale vzbuzuje otazníky už několik dní. Kolona měla původně namířeno do Charkova, až později změnila cíl trasy a otočila na Luhansk. Ruské úřady poskytují rozdílné údaje i o váze nákladu. Původně měl údajně 2 000 tun, nyní se údaj snížil na 1 800 tun. Velká část vozidel je navíc podle svědectví západních novinářů poloprázdná a vysvětlení se různí: volné místo prý bylo rezervní pro případ poruchy, auta by údajně nezvládla kopcovitý terén a podle posledních informací jsou nová – a nemají se přetěžovat.

Klíčové epizody ukrajinské krize si můžete připomenout ZDE


Kromě odbavení totiž stále chybí dořešit také bezpečnostní záruky. O cílové město nyní ukrajinská armáda a proruští povstalci svádějí tvrdé boje. Většina šedesátikilometrové silnice mezi ruskou hranicí a Luhanskem je podle rebelů momentálně neprůchodná.

Situaci navíc vyostřilo středeční sestřelení dalšího armádního letadla Su-25. Podle armádních zástupců ale vojsko nadále získává převahu. „Podstatná část města Luhansk je pod kontrolou složek antiteroristické operace. Vojáci zároveň postupují k dalším městům v Doněcké oblasti,“ tvrdí Andrij Lysenko.

V Makijivce nedaleko Doněcka granáty zasáhly věznici. O život přišli podle kyjevských úřadů čtyři vězni. 

Během bojů s proruskými separatisty na východě Ukrajiny bylo za posledních 24 hodin zabito pět ukrajinských vojáků a 21 jich bylo zraněno. Informoval o tom mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko, podle něhož ukrajinská armáda výrazně postoupila územím, které dosud kontrolovali vzbouřenci. O nejnovějších ztrátách v řadách povstalců nejsou informace. Konflikt na východě Ukrajiny si už vyžádal více než 2 000 životů a přes 340 000 lidí vyhnal z domovů.


Není pochyb o ruském původu vozů, tvrdí armáda

Ukrajinští vojáci se zmíněných dvou obrněnců prý zmocnili během bojů kolem bašty proruských separatistů Luhanska, přičemž nalezené dokumenty ukazují na jejich původ. Bezprostředně však Lysenko důkazy nepředložil. „V bojích u Luhanska ukrajinští vojáci zachytili dvě obrněná vozidla z divize přepravené letecky z ruského Pskova. Ve vozidlech se našla sada dokumentů: řidičské průkazy a vojenské dokumenty,“ řekl Lysenko.

O pronikání ruské vojenské techniky přes rusko-ukrajinské hranice se spekuluje neustále. Lysenko ve středu prohlásil, že v Luhansku je delší dobu shromažďována těžká technika, tanky, raketomety Grad a těžké dělostřelectvo. V posledních dnech se hovořilo o proniknutí nejméně dvou kolon obrněnců z Ruska na ukrajinské území. Moskva podobné informace popírá.

Ukrajinský ministr hospodářství nabídl demisi

Ukrajinský ministr hospodářství Pavlo Šeremeta dal svou funkci k dispozici. Důvodem je prý nemožnost prosadit hospodářskou reformu. Kromě toho už ministr není ochoten bojovat se „starým systémem“. Šeremeta má prý pocit marnosti při snaze prosazovat další reformy. Na Facebooku uvedl, že už nechce „bojovat proti včerejšímu systému“ a že se místo toho chce zaměřit na práci s perspektivními lidmi, kteří vytvoří systém zítřejší.

Šeremeta se stal ministrem krátce po únorovém sesazení promoskevského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk a spolu s ním i celá vláda v červenci nabídli demisi po odchodu dvou politických stran z vládní koalice. Ukrajinský parlament však rezignaci kabinetu zamítl.