Šéf ukrajinské diplomacie: Jednání Porošenka s Putinem bylo obtížné, ale zajímavé

Minsk - Nejdřív si jen potřásli rukama, pak spolu dvě hodiny jednali mezi čtyřma očima. Na summitu v Minsku se uskutečnila dlouho očekávaná schůzka šéfa Kremlu Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin prozradil, že prezidenti hovořili o partnerství Ukrajiny s Unií. „Diskuse byla velmi obtížná, ale zajímavá,“ uvedl Klimkin. Putin pak novinářům sdělil, že s Porošenkem hovořil o potřebě urychleného ukončení krveprolití a zahájení mírového dialogu. Dohodli se prý také na obnovených jednáních o plynu. Aliance mezitím připravuje plán dlouhodobějšího charakteru na odstrašení Ruska a obranu členů NATO. V Horizontu ČT24 to oznámil Jiří Šedivý, stálý zástupce ČR při NATO.

Jednání za zavřenými dveřmi trvalo přes dvě hodiny – bez přítomnosti kamer a bez jakéhokoli úvodního slova. Uskutečnilo se v minském Paláci nezávislosti. „Nejdřív to vypadalo, že na toto jednání vůbec nedojde. Oba prezidenti byli na čtyřhodinovém jednání s jinými prezidenty,“ konstatoval zpravodaj ČT Miroslav Karas. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil dnešní schůzku za úspěch.

Putin a Porošenko si už na úvod vrcholné schůzky potřásli rukama. Potkali se teprve podruhé: v červnu měli možnost spolu krátce hovořit v Normandii při oslavách výročí vylodění západních spojenců v roce 1944.

Video Události, komentáře k setkání Putina a Porošenka v Minsku
video

Události, komentáře k setkání Putina a Porošenka v Minsku

Oba státníci na úvod summitu ve svých projevech hovořili o potřebě zastavit krveprolití a násilí. Šéf Kremlu zdůraznil, že Kyjev má přihlédnout k zájmům ruskojazyčného jihovýchodu Ukrajiny a začít jednat s představiteli těchto regionů o míru. Naopak ukrajinský prezident se nechal slyšet, že jediným účinným nástrojem k ukončení krveprolévání na východní Ukrajině je nastolit účinnou kontrolu rusko-ukrajinských hranic, ukončit dodávky zbraní separatistům a propustit válečné zajatce. 

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), bývalý ministr zahraničí ČR

„Tento summit má hluboký symbolický význam, protože válka na Ukrajině je globální válka o vliv v bývalém Sovětském svazu. A hle – summit se koná na území bývalého SSSR, jednací jazyk je ruština. Evropa tam bohužel hraje roli statisty. Je to koncert, který jasně předvádí Putin, který říká, že v tomto prostoru jde o náš vliv a bude se diskutovat na našem území a bude se mluvit rusky. Jsem přesvědčen, že do ukrajinských voleb představí konkrétní plán obnovy a rozvoje Ukrajiny. Ten zápas je vážný, Ukrajincům půjde o bytí a nebytí, potřebují hmotnou pomoc. Putin používá metodu cukr a bič.“

Alexandr Vondra (ODS), bývalý ministr zahraničí ČR

„Putin s Porošenkem se znají, to že si dva prezidenti nepodají ruce, to by byla velmi výjimečná věc. To, že tam nejsou kamery, to jsou všechno relativně příznivé zprávy, ale nemyslím si, že to přinese nějaký průlom. Je to ale začátek jednacího procesu a nepochybně ten spor je třeba řešit také jednáním. Diplomacie musí nastoupit a je dobře, že se taková schůzka uskutečnila.“


Začátek summitu ve znamení symbolických gest
Zdroj: ČTK/AP

Porošenko také dnes ujistil šéfku unijní diplomacie, že Kyjev ratifikuje asociační dohodu s Evropskou unií ještě před říjnovými parlamentními volbami.

Šedivý: U hranic čekají tři tisíce výsadkářů

Napětí kolem Ukrajiny dnes vzrostlo poté, co Kyjev zveřejnil záběry deseti ruských vojáků zajatých na východě Ukrajiny, kde se ukrajinská armáda už déle než čtyři měsíce snaží potlačit proruské povstání. Moskva přitom tvrdí, že na ukrajinské území pronikli omylem (více zde). Podle velvyslance České republiky při NATO Jiřího Šedivého lze těžko říct, kde je pravda. „Na druhou stranu víme, že poblíž ukrajinské hranice s Ruskem jsou rozmístěny asi tři tisíce elitních výsadkářů z 98. divize. A za nimi je skladba vojsk, která dává všechny důvody k tomu domnívat se, že to je příprava na invazi,“ připomněl Šedivý. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Luboš Pavlíček

Eskalace konfliktu už podle něj probíhá řadu měsíců – od přímé podpory separatistů, pokud jde o zbraně či výcvik, až po střelbu přes hranice na ukrajinské území. „Tento konflikt není konfliktem mezi NATO a Ruskem. Sledujeme vývoj a na summitu Aliance bude situace náležitě reflektována,“ uvedl Šedivý s tím, že přední povinností NATO je bránit své členy – Ukrajina mezi ně ovšem nepatří, žádné obranné závazky tu proto nejsou. „Snažíme se ujistit spojence, kteří se cítí nejvíce exponováni, to znamená Pobaltí, Rumunsko, že záruka kolektivní obrany platí,“ dodal Šedivý. 

Dlouhodobý plán NATO vztahující se k postupu Ruska v ukrajinské krizi by měl být představen na příštím summitu NATO. „Musíme být schopní rychleji reagovat, zvýšíme pohotovost části sil, aby se byly schopny rychle dostat na postižené území. Na území jmenovaných spojenců zřídíme logistické sklady s vojenským materiálem,“ oznámil Šedivý.

OSN o únosech a mučení na východě Ukrajiny a pronásledování menšin na Krymu

„Ozbrojené skupiny se nadále dopouštějí zabíjení, únosů, fyzického a psychického trýznění, špatného zacházení, poprav, vražd a dalšího závažného porušování lidských práv,“ stojí ve zprávě OSN, podle níž je násilí „neúměrně namířeno proti civilistům“. Povstalci podle zprávy 34členné monitorovací mise hodnotící období mezi 16. červencem a 17. srpnem pravděpodobně unesli nejméně 468 lidí. „Ukrajinská armáda hlásila ostřelování z (ruského) území… a ilegální používání nášlapných min na ukrajinském území,“ napsali dále pozorovatelé. Zpráva rovněž konstatuje, že separatisté jsou „profesionálně vycvičeni“ a dostávají „trvalé dodávky“ sofistikovaných zbraní a munice, což jim umožňuje sestřelování letadel či vrtulníků.
  
Zpráva informuje také o porušování lidských práv ze strany ukrajinské armády a zvláštních jednotek podřízených ukrajinskému ministerstvu vnitra. Jde o svévolné zadržování osob či mučení. Pozorovatelé uvedli, že humanitární situace se zhoršila poté, co ukrajinská armáda upevnila svou blokádu povstaleckých bašt v Luhansku, Doněcku a Horlivce. Zároveň upozornili, že na Krymu „pokračuje pronásledování a diskriminace ukrajinských občanů, krymských Tatarů a dalších menšin“. 
   
Od počátku bojů v polovině dubna údajně stoupl počet obětí konfliktu na nejméně 2200. V průměru je tak zabito 36 lidí denně.