Kyjev nevyužije humanitární koridor nabízený povstalci

New York – Šéf proruských rebelů Alexander Zacharčenko souhlasil s vytvořením humanitárního koridoru pro evakuaci obklíčených ukrajinských vojáků. Povstalce k tomu vyzval Vladimir Putin. Vojáci by ovšem museli nechat na místě zbraně. Podle Kyjeva je z reakce povstalců zřejmé, že je ovládá Kreml, nabídku využít nehodlá. Podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) separatisté zadržují a mučí civilisty. Podrobují je také nucené práci. Posloužit jim mají jako rukojmí.

Zacharčenko se nechal slyšet, že souhlasí s vytořením humanitárního koridoru pro evakuaci obklíčených ukrajinských vojáků z východní Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin předtím vyzval rebely, aby umožnili ukrajinským vládním jednotkám bezpečné stažení z bitevního pole. „Není ale jasné, kam by ti vojáci měli jít. Podle prokremelského serveru Russia Today by měli přejít přes ruskou hranici, měli by se tedy vydat do Ruska,“ poznamenal Lukáš Mathé ze zahraniční redakce ČT s tím, že Ukrajinci na místě nechají těžkou techniku a výzbroj.

„Putinova výzva či pokyn teroristům vytvořit koridory pro stažení ukrajinských vojáků svědčí jen o jednom: tyto lidi (povstalce) řídí a kontrolují přímo z Kremlu,“ zareagovala podle agentury Unian ukrajinská bezpečnostní rada.

Video Povstalci nabídli Kyjevu humanitární koridor pro vojáky
video

Povstalci nabídli Kyjevu humanitární koridor pro vojáky

Ukrajinské vládní síly se v posledních dnech dostaly do obklíčení v Ilovajsku, který leží jihovýchodně od Doněcku. Kyjev ale jakékoliv stahování jednotek odmítá. Naopak jde podle něj o jasný důkaz, že povstalce řídí Kreml. Ukrajinské vládní síly nicméně přiznávají, že u Ilovajsku mají rebelové přesilu. Město ale prý zůstává pevně v rukou ukrajinské armády. 

Vzbouřenci prý táhnou na Mariupol

Ta nyní posiluje jednotky u Mariupolu. Separatisté totiž oznámili, že právě tento přístav „osvobodí“ v nejbližší době. Už se jim podařilo dobýt nedaleký Novoazovsk. „Na řadě míst se potvrzuje defenziva ukrajinských sil, především na jihovýchodní hranici s Ruskem. Nad Novoazovskem už zavlála vlajka Doněcké lidové republiky. Povstalecké síly podporované Ruskem se přibližují k Mariupolu. Ukrajinská armáda tam není příliš početná, ale spoléhá se také na pomoc obyvatel. Nyní se snaží zaminovat veškeré přístupové cesty. Ve městě se zpřístupňují kryty, je tam cítit velká nervozita,“ uvedl zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín s tím, že ale vůbec není jasné, jestli bude většina obyvatel podporovat Kyjev.

Mapa území ovládaných separatisty
Zdroj: ČT24

HRW hovoří o stovkách zadržených civilistů i mimosoudních „popravách“

Od dubna letošního roku zadrželi ozbrojení bojovníci podporující vznik neuznané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky již stovky civilistů, tvrdí HRW. Zaměřili se především na své kritiky, mezi které patří novináři, proukrajinští aktivisté, náboženští aktivisté a v některých případech i jejich rodinní příslušníci. „Proruští povstalci se pravidelně dopouštějí hrůzných zločinů,“ uvedl ředitel HRW pro Evropu a střední Asii Hugh Williamson. „Máme pádné důvody k vážným obavám o bezpečnost a blaho každého, kde je zadržován povstaleckými silami na východní Ukrajině,“ dodal.
  
Organizace svou novou zprávu zveřejnila na základě dvacítky konkrétních případů, kdy se rebelové zmocnili civilistů. Pracovníci HRW rovněž mluvili s 12 lidmi, kteří popsali, jak je jejich věznitelé bili, kopali, bodali, způsobili jim tržné rány nebo je pálili cigaretami. Nejméně šest zadržených bylo použito jako rukojmí kvůli výkupnému nebo kvůli výměně za povstalce držené ukrajinskými úřady. Tři lidé, jejichž případy Human Rights Watch dokumentovala, zůstávají i nadále v zajetí v Doněcku.

Organizace Human Rights Watch považuje rovněž za znepokojující informace o možných mimosoudních „popravách“ a dalších úmrtích zadržovaných civilistů. Dostali se jí do rukou například tři rozsudky smrti nad civilisty, které vydal povstalecký válečný tribunál ve Slavjansku. U dvou osob byla již poznámka „popraven“.

Konflikt na východu Ukrajiny si od poloviny dubna vyžádal už 2 593 obětí na životech. Uvedl to zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivan Šimonović.