Iráčtí vojáci a Kurdové zahájili ofenzivu proti radikálům

Bagdád/New York – Irácká armáda spolu s kurdskými milicemi spustila operaci, která má osvobodit severoirácké město Amirlí. To už několik měsíců obléhají radikálové z hnutí Islámský stát. Obyvatelé města se ozbrojencům postavili, ale obráncům docházejí síly a před několika dny požádali o armádní pomoc.

Podle agentury AFP postupuje k městu ze severu několik tisíc kurdských milicionářů, iráčtí vojáci se blíží z jihu. Situace v Amirlí, které leží 170 kilometrů severně od Bagdádu na hranici kurdských autonomních provincií, je už několik dní popisována jako beznadějná. Elektřina je odpojena a lidé nemají potraviny a pitnou vodu, jelikož radikálové odřízli zásobovací trasy. Občasnou pomoc shazovala do města irácká armáda, zásah zvažovaly dokonce i USA.

Většina z 15 000 obyvatel Amirlí jsou Turkmeni šíitského vyznání. Islámský stát je ale sunnitský – na severu Iráku a Sýrie vyhlásil chalífát a nutí tamní obyvatele, aby přistoupili na jeho výklad islámu.

Pro boj s touto radikální islamistickou organizací chtějí Spojené státy sestavit mezinárodní koalici. Ministr zahraničí John Kerry se prý pokusí získat evropské spojence na summitu NATO, který se koná příští týden. Napsal to v článku pro list The New York Times.

Koalice by měla poskytnout vojenskou, humanitární, ekonomickou a diplomatickou pomoc, díky níž bude „vyhlazena choroba“, kterou Islámský stát představuje. Měla by také spolupracovat při posílení irácké armády a umírněné syrské opozice v boji proti islamistům. Pro vytvoření společné fronty plánuje Washington využít i své zářijové předsednictví v Radě bezpečnosti OSN.

John Kerry
Zdroj: ČTK
Autor: imago stock&people

Kerry, který označuje Islámský stát jako „naprosté peklo“, v článku upozornil také na to, že tato skupina prokázala schopnost obsadit a udržet větší území než jakákoli jiná teroristická organizace. „Je ohrožením pro země ležící i za oblastí jejího působení. Společnou reakcí vedenou USA a vytvořením co nejširší koalice zemí zabráníme šíření této rakoviny do dalších zemí,“ míní šéf americké diplomacie.

Pentagon oznámil, že za operace zahájené v polovině června v Iráku už zaplatily Spojené státy 560 milionů dolarů (12 miliard korun), tedy v přepočtu 150 milionů korun denně.

Islamisté si natočili další vraždu

Zatímco Washington připravuje širokou vlnu odporu, radikální Islámský stát zveřejnil další video s vraždou člověka. Tentokrát se jedná o libanonského vojáka, který padl do zajetí v bojích na libanonsko-syrské hranici. Voják byl identifikován jako sunnita Alí Sajjid.

Po několika hodinách se na internetu objevilo další video, které zachycuje devět vojáků prosících o milost. Autoři na něm vyzývají příbuzné těchto zajatců, aby v příštích třech dnech vyšli do ulic a žádali propuštění vězňů, jestliže je má minout osud zabitého vojáka.

IS už dříve na internetu zveřejnil vraždu amerického novináře Jamese Foleyho a také jednoho ze zajatých iráckých Kurdů (čtěte víc).

Jak hodnotí IS američtí muslimové?

Zpravodaj ČT Martin Řezníček navštívil mešitu ve Washingtonu. Ta už přes půl století funguje jako spojka se světem muslimů. Ptal se místních věřících, co si o extremistech v Iráku a Sýrii myslí.

„Hodně lidí se schovává za islám a říkají si muslimové, ale nejsou, protože si nemůžete říkat muslim a zároveň zabíjet nevinné lidí. To nemá nic společného s náboženstvím,“ říká návštěvník mešity Sylla. Také podle správce mešity Abassie Jarr Koroma nemá Islámský stát s islámem vůbec nic společného.

Navzdory snaze umírněných muslimů poučit americkou veřejnost o skutečné podstatě jejich víry se Američané na muslimy dívají skrz prsty čím dál víc. Pryč jsou doby, kdy mešitu otevíral Dwight Eisenhower a snil o tom, že přátelství bude mít zelenou. Podle nedávného průzkumu jsou stoupenci islámu nejmíň oblíbenou náboženskou skupinou v Americe.

Počet muslimů v USA nicméně roste, za patnáct let už by jich mohl být dvojnásobek oproti současnému stavu (podle různých odhadů 3 až 6 milionů). Odpovídá tomu i zájem o mešity, jen od roku 2000 jich ve státech vyrostlo několik stovek.