Američané jsou si vědomi svých závazků v NATO, ujišťuje Biden i Obama

Washington - Americký viceprezident Joe Biden v telefonickém rozhovoru ujistil slovenského prezidenta Andreje Kisku platností závazků USA, pokud jde o princip kolektivní obrany NATO. Kiska amerického viceprezidenta informoval o spuštění dodávek zemního plynu zpětným tokem na Ukrajinu. Důrazné varování Ruska před tím, že by se pokusilo napadnout i nové členy Severoatlantické aliance - s tím velmi pravděpodobně přijede na jednání do Pobaltí americký prezident Barack Obama. Státy chce ujistit, že v případě ohrožení přispěchají země NATO na pomoc.

Slovensko je jedním ze členů NATO, který zároveň přímo sousedí s Ukrajinou. Úterní rozhovor mezi Bidenem a Kiskou se odehrál před summitem Severoatlantické aliance, jenž se uskuteční ve čtvrtek a v pátek ve Walesu a jehož se zúčastní americký prezident Barack Obama a mezi dalšími šéfy států a vlád také Kiska. Očekává se, že jedním z hlavních témat summitu bude situace na Ukrajině, jejíž nejvýchodnější regiony částečně ovládají, zjevně s podporou Moskvy, proruští separatisté.

Mezi Slovenskem a Ukrajinou byl v úterý uveden do provozu modernizovaný menší plynovod, kterým bude moci Kyjev dovážet plyn ze západu. Tímto způsobem Ukrajina sníží svou energetickou závislost na Rusku. Přeprava plynu ze Slovenska na Ukrajinu je součástí evropské reakce na přerušení dodávek suroviny z Ruska pro ukrajinské odběratele. Rusko se k tomuto kroku odhodlalo v polovině června poté, co Kyjev neuhradil do stanoveného termínu dluh za předchozí odběr suroviny.

V souvislosti s vývojem a ruskou agresí na Ukrajině daly najevo obavy z dalšího postupu Moskvy především pobaltské země NATO a Polsko a Aliance už učinila některé kroky, jež mají zmírnit obavy jejích východních členů.

Obama přiletěl na návštěvu Estonska, kde chce ujistit o podpoře NATO

Americký prezident Barack Obama dnes brzy ráno přiletěl do Estonska, kde se setká s prezidenty pobaltských států a odpoledne pronese projev k mezinárodní situaci. Estonsko je jedinou Obamovou zastávkou předtím, než se ve čtvrtek a v pátek zúčastní summitu Severoatlantické aliance ve Walesu. Cílem Obamovy cesty je zejména uklidnit spojence obávající se Ruska v souvislosti s jeho počínáním na Ukrajině.

Analytik asociace pro mezinárodní otázky Václav Lídl:

„Barack Obama se celé funkční období snažil navázat konstruktivní dialog s Ruskem, hlavně co se týká jaderného odzbrojení. V tomto ohledu byl velmi neúspěšný.“

Nejvyšší estonští představitelé v úterý vyjádřili přání, aby na území jejich země vznikla trvalá vojenská základna Severoatlantické aliance s cílem podpořit obranu vůči sousednímu Rusku. Od první Obamovy návštěvy v Pobaltí se čeká projev, který už předem někteří komentátoři přirovnávají k berlínské řeči Johna Kennedyho za studené války.

Komentátor Hospodářských novin Ondřej Soukup, HN:

Pobaltské státy s částečnou výjimkou Litvy mají podobné problémy jako Ukrajina, tedy totální závislost na ruském plynu a ropě. Současně mají významnou ruskou menšinu, která není úplně solidární s tou myšlenkou národní samostatnosti. V tomto ohledu jsou tamní představitelé vcelku pochopitelně znepokojeni, jakkoliv se asi neobávají nějakého přímého vojenského zásahu, jako spíše nějaké té hybridní války. Myslím, že ty jejich obavy jsou do značné míry oprávněné.

Malou pobaltskou zemi teprve před dvaceti lety opustili poslední ruští vojáci. Do NATO pak Estonsko spolu s dalšími pobaltskými státy, Lotyšskem a Litvou, a dále se Slovenskem, Slovinskem, Rumunskem a Bulharskem vstoupilo v roce 2004.

Obama už spojence v červnu ve Varšavě uklidňoval, že sami nezůstanou. Mezitím se krize vyostřila a NATO tvrdí, že na východě Ukrajiny operuje víc než tisícovka ruských vojáků. Ještě ve Washingtonu americký prezident varoval Moskvu před opakováním ukrajinského scénáře v Pobaltí - všechny země totiž také mají silné ruské menšiny. 

Eurokomisař Oettinger: Ukrajina by mohla zůstat odříznuta od Černého moře

Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger varoval, že je třeba počítat s „nejhoršími scénáři“ vývoje, pokud jde o energetickou bezpečnost Evropy. Poukázal přitom na „lhaní“ ruského prezidenta Vladimira Putina o akcích Moskvy na Ukrajině. „To, že Putin bude používat falešné informace, lži a zbraně, bylo mimo moji představivost,“ připustil Oettinger na úterní akci německé energetické skupiny RWE v Bruselu. „Proto už nevylučuji nejhorší možné scénáře,“ řekl Oettinger, který se obává, že Ukrajina by mohla zůstat odříznuta od Černého moře.
Oettinger se účastní rusko-ukrajinských rozhovorů ve sporu o ceny plynu. Na bruselském fóru řekl, že se obává postupu proruských separatistů k přístavnímu městu Mariupol na jihu Ukrajiny. To by podle Oettingera mohlo vést k vytvoření koridoru na Krym, který Rusko v březnu anektovalo, a také do Podněstří, ruskojazyčného samozvaného státu v Moldavsku. „Ukrajina by pak mohla být odříznuta od Černého moře,“ varoval Oettinger.

Vydáno pod