Praha – Je možné, že v pátek na Ukrajině skutečně nastane klid zbraní, jak ve středu naznačili po telefonickém jednání prezidenti Ukrajiny a Ruska Petro Porošenko a Vladimir Putin, ale následná jednání se mohou vléct takřka donekonečna. Možný vývoj ukrajinské krize nastínil v Interview ČT24 politický geograf Michael Romancov, podle kterého se může situace Ukrajiny vzhledem k vlivu Moskvy přiblížit nestabilitě Libanonu ovlivňovaného v posledních desetiletích Sýrií. Přesto však podle Romancova lze očekávat, že palba v pátek skutečně ustane – Rusko tak totiž může získat na svou stranu část členských států NATO, které budou od pátku jednat na summitu ve Walesu.
Politický geograf: Ukončení bojů na Ukrajině neznamená stabilizaci
M. Romancov v Interview: Rusko bude do ukrajinských jednání jednoznačně zasahovat (zdroj: ČT24)
„Putinova dnešní aktivita a načasování toho, kdy by mělo dojít k zastavení palby, má vazbu na blížící se summit Severoatlantické aliance, respektive dnešní vystoupení Baracka Obamy v Estonsku,“ upozornil Michael Romancov, podle kterého není Aliance jednotná v pohledu na další postup vůči Rusku. „Putin tuto kartu logicky chce hrát. Jakmile by se podařilo zastavit konflikt, mnozí politici řeknou: Vidíte, s Ruskem se dá jednat, musíme jednat, musíme mu vyjít vstříc.“
Nekonečné rozhovory? Podstatné budou volby
Samotné zastavení palby ovšem neznamená, že se Ukrajina vrátí do starých kolejí státu možná chudšího než západněji a severněji ležící země, ale přesto docela spořádaného se standardní infrastrukturou. Teprve až utichnou zbraně, naplno vypuknou jednání, jejichž vývoj nelze předjímat. „Vzbouřenci dali najevo, že pro ně připadá v úvahu jednání s ukrajinskou stranou, ale cíl, který naznačili, je v naprostém rozporu s tím, co dosud deklaroval prezident Porošenko,“ srovnal Romancov jednoznačnou podmínku kyjevské vlády na zachování územní celistvosti Ukrajiny s možnou federalizací s požadavkem separatistů na zvláštní status. Ten by totiž podle politického geografa Martina Riegla odpovídal spíše konfederaci, ve které by východní území mohla vést i vlastní zahraniční politiku (podrobněji čtěte ZDE).
Rozhovorů se zřejmě zúčastní také Rusko, které na všech dosavadních jednáních hrálo roli soka ukrajinských diplomatů – ačkoli Kreml nadále důrazně odmítá, že by se na ukrajinském území vojensky angažoval. „Tato situace může trvat téměř nekonečně dlouho. Stačí se podívat na Blízký východ a na to, jakým způsobem po léta úspěšně destabilizovala Sýrie Libanon,“ řekl host Interview ČT24 Michael Romancov.
Hádka v ukrajinském parlamentu
Zásadní roli v dalším vývoji bezesporu sehrají ukrajinské volby. Legitimita a síla nového parlamentu a vlády bude záviset na tom, zda se podaří uspořádat hlasování i v Luhanské a Doněcké oblasti. Dosavadní historie samostatné Ukrajiny navíc ukázala, že tamní vlády nebývají stabilní a v novém parlamentu nebude chybět ani prokremelský hlas. „Nějaká proruská strana – bez ohledu na to, jak se bude jmenovat, ať už Strana regionů, nebo jinak – tam pořád bude,“ soudí Romancov.
Skončilo 40 let míru
Bez ohledu na průběh a výsledek jednání o novém uspořádání Ukrajiny však udělala tamní krize tečku za jednou érou – desetiletími míru v Evropě (na sever od Balkánu). „V Evropě máme válku. Horší situace už být nemůže. Mohla by to být intenzivnější válka, mohla by nedejbože přerůst v konfrontaci jadernou, ale jsme v podstatě v bodě, o kterém se Evropané domnívali, že se do něj nikdy nevrátíme,“ shrnul Romancov, podle kterého situace, která nastala na Ukrajině, narušila mírový vývoj Evropy, který započal v roce 1975 po podepsání Helsinských dohod. Upozornil, že termín „invaze“ použil pro postup Ruska již i generální sekretář NATO Anders Fogh Rasmussen, a je proto nutné, aby Evropa začala vnímat Rusko jako nepřítele. „Mohli bychom se dostat do situace, že budeme tak dlouho vycházet vstříc přáním Ruska, až Rusko zase uchvátí část cizího území,“ odhaduje Romancov.
Za velký průlom ve vztahu k Rusku potom považuje středeční pozastavení francouzsko-ruské smlouvy o dodávce vojenských lodí třídy Mistral. To může mít vliv i na český postoj vůči nové vlně sankcí. "Pro českého premiéra to není dobrá zpráva. Právě proto, že si myslím, že by logicky dříve či později řekl: 'Když můžou Francouzi, my můžeme taky'," shrnul Michael Romancov.
GALERIE
Pozůstatky bojů v Doněcku autor: Mstyslav Chernov, zdroj: ČTK/AP