Newport/Praha – Aktuálním summitem Severoatlantické aliance (NATO) zní silná gesta – Rusko poprvé není přizváno, zatímco prezident Ukrajiny promlouvá po boku americké hlavy státu. Sám tajemník NATO Rasmussen pak vedle logistické podpory slibuje, že Aliance je o členství Ukrajiny připravena jednat. Dveře jsou podle nej otevřeny pro všechny zájemce, kteří budou schopni plnit své závazky vyplývající z členství. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Dyčky ale Západ ve skutečnosti podobný zájem nemá – už jen kvůli finanční zátěži druhé největší země Evropy nebo přímé hranici s Ruskem.
Námluvy NATO s Ukrajinou jsou jen fasáda, tvrdí analytik
Analytik: Sbližování NATO s Ukrajinou je jen fasáda (zdroj: ČT24)
Zatímco dosluhující premiér Jaceňuk volá jasně po nejrychlejší možné cestě do NATO, ukrajinský prezident je mnohem opatrnější. Tváří v tvář aliančnímu plénu ve Walesu pouze odpověděl, že Ukrajina může vstoupit do NATO, „až bude připravena“ – a měl na mysli hlavně řadu nutných reforem. Americký prezident Barack Obama už ve středu při návštěvě Estonska prohlásil, že Severoatlantická aliance je přijímání nových členů otevřená.
Podobná slova přitom zněla před šesti lety na summitu v Bukurešti. Tehdejší shromáždění nechalo otázku příprav Ukrajiny na vstup do NATO otevřenou. Podporu od Spojených států či Británie vyvažovala zdrženlivost Francie, Španělska nebo Německa. To vše v době relativního klidu v regionu. I nyní šéf NATO Rasmussen namítá, že Aliance už jednou vyjádřila ochotu Ukrajinu přijmout, Kyjev nicméně pak nastoupil jinou cestu.
Podrobnosti o dění na summitu NATO v článku ZDE či ZDE
Ani dnes tak přehnané přísliby nejsou podle Dyčky na místě. „Je to jednoznačně fasáda. Bylo by to obrovské břemeno a já si myslím, že žádný z těch politiků není ochoten nějakým způsobem Ukrajinu integrovat,“ tvrdí analytik. „Na Západě žádnou takovou snahu skutečně nevidím,“ dodává.
GALERIE
Summit NATO v Newportu zdroj: ČT24
NATO nicméně hodlá alespoň přímo podpořit ukrajinskou armádu, a to v oblastech jako je logistika, velitelské systémy, komunikační systémy nebo obrana proti počítačovým útokům. Spíše než mohutné vyzbrojování ale půjde hlavně o výcvik, dodává Dyčka. Ukrajinci například velmi stáli o náhradní díly na vrtulníky, po kterých se ptali i v Česku. „Nikdo v Evropě ale tyto věci k mání nemá a Ukrajincům ani nedodá. Řada těch dílčích částí pochází i z Ruska a nyní ty náhradní díly potřebujeme pro sebe v případě, že by Rusko jejich dodávky omezilo,“ tvrdí.
Před sbližováním Ukrajiny s NATO se v minulých dnech ohradil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podle něj by ztráta ukrajinské neutrality znamenala ještě větší rozpolcenost státu. „Je to očividná snaha zmařit veškeré úsilí zaměřené na zahájení dialogu o národním usmíření,“ řekl Lavrov. Právě Rusko se ale v očích kritiků naopak snaží Ukrajinu mocensky znovu přimknout k sobě.