Kyjev – Příměří na východě Ukrajiny je „do značné míry dodržováno“, shodli se prezidenti Ruska a Ukrajiny. Vladimir Putin a Petro Porošenko spolu mluvili po telefonu o krocích, jež by zajistili příměří trvalé. Během ukrajinské krize zemřelo už zhruba 2 600 lidí.
Porošenko jednal s Putinem o trvalém příměří
Příměří na Ukrajině od včerejšího večera pořád platí, obě strany se ale obviňují z jeho porušení. Ukrajinští vojáci i vzbouřenci zůstávají na svých pozicích. Klid zbraní dojednali v Minsku zástupci Kyjeva, Moskvy, OBSE i povstalců. Dohoda mezi znesvářenými stranami obsahuje i výměnu zajatců. Ta by se mohla uskutečnit možná už dnes.
„Otázka, jestli příměří vydrží, je velmi složitá, vůbec si nejsem jistý. Jsem si ale jistý tím, že Ukrajina jako stát a já jako její lídr děláme všechno proto, abychom měli mír v zemi. Udělám všechno, co bude v mých silách, abych zastavil tento masakr proti ukrajinskému lidu,“ prohlásil ukrajinský prezident. Podle Putina se oba státníci shodli, že budou „pokračovat v dialogu“.
Dohled OBSE a humanitární konvoje
Podle Porošenkova úřadu se lídři obou zemí shodli na nutnosti co největší přítomnosti zástupců Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří mají dohlížet na dodržování klidu zbraní. Důležitou součástí smíru má být i spolupráce v poskytování humanitární pomoci. Na východ země už míří první ze dvou ohlášených ruských humanitárních konvojů.
Martin Riegl, politický geograf z FSV UK
„Kdybychom se podívali do historie politických internacionalizovaných konfliktů, tak jich byly stovky. Zpravidla příměří byla porušována. Ve prospěch příměří ale hovoří zájem vnějších aktérů, primárně Ruska, Unie a USA na tom, aby konflikt deeskaloval a zabránilo se dalším obětem. Na druhou stranu proti příměří hovoří fakt, že nebyly sladěny zájmy obou stran, které jsou stále silně protichůdné a zároveň nebyly vůbec vyřešeny požadavky separatistů. Nebyl vyřešen základní problém, což je územní celistvost Ukrajiny.“
Mírový proces v oblasti sleduje i Brusel. Ten se včera dohodl na nových sankcích, jež by měly platit od úterý. Kreml v takovém případě hrozí odvetou. Předchozí ruská opatření už pocítily hlavně evropské potravinářské firmy. Pokud ale klid zbraní vydrží, Moskva by se ale dalším opatřením mohla vyhnout.
GALERIE
videogallery_469256