Islamisté dále útočí, LAS je pro společný postup

Bagdád Islámští radikálové dnes napadli z útočných člunů město Zulúija severně od Bagdádu. Při útoku zahynulo 17 lidí a 54 dalších bylo zraněno. Informace o bojích se nicméně liší. Zatímco agentura AFP hovoří o dvou sebevražedných atentátnících, Reuters píše o útoku vedeném ze člunů a AP o sebevražedné akci spáchané na kmenovém shromáždění. Podle Reuters boje trvaly dvě hodiny a mezi mrtvými jsou civilisté a iráčtí vojáci. Nejvíc lidí usmrtila bomba, která vybuchla na tržišti.

Video Klicperová: LAS sjednotí postup v boji proti islamistům
video

Klicperová: LAS sjednotí postup v boji proti islamistům

Členské země Ligy arabských států (LAS) se shodly, že budou bojovat – individuálně i kolektivně – proti Islámskému státu. Útok na jeden z 22 členských států prý považují za útok na všechny. Rezoluce, kterou státy přijaly, ovšem neobsahuje zmínku o podpoře koalice, kterou se snaží v současnosti zformovat USA.

Se svými plány, jak proti islamistům postupovat, vystoupí ve středu také americký prezident Barack Obama. Kampaň by měla trvat až tři roky. První etapa spočívající v leteckých úderech už začala. Další fáze počítá s výcvikem a vybavením irácké armády i spojeneckých milicí. Finální fází je zničení jednotek IS na území Sýrie. Americká letadla radikály naposled bombardovala včera, na žádost irácké vlády poslaly USA stroje k přehradě Hadísa.

/*json*/{"map":{"lat":33.807575046688825,"lng":44.28780888416749,"zoom":8,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{"0":{"lat":34.03551952285142,"lng":44.23765182495117,"type":"","description":""}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Irácký parlament na svém dnešním zasedání schválil novou vládu premiéra Hajdara Abádího. Hlasovali pro ni také zástupci Kurdů. Rezorty vnitra a obrany však zatím zůstávají volné. Pro vládu zvedlo ruku celkem 177 z 289 přítomných poslanců. Někteří sunnitští poslanci se údajně na protest zasedání nezúčastnili.

Abádí uvedl, že jména zbylých dvou ministrů oznámí během následujícího týdne. Ministrem zahraničí se stal bývalý premiér, šíita Ibráhím Džaafarí. Bývalý premiér Núrí Málikí získal pozici viceprezidenta, která je ale spíše reprezentativní. Ve své nástupní řeči vyhlásil Abádí boj radikálům z Islámského státu.

Svět má k Hamasu přistupovat jako k Islámskému státu, říká šéf Knesetu

Stejně jako k fundamentalistům z Islámského státu v Iráku musí mezinárodní společenství přistupovat i k palestinskému radikálnímu hnutí Hamas, řekl dnes po jednání s předsedou sněmovny Janem Hamáčkem jeho izraelský protějšek Juli Edelstein.

Izrael zahájil před dvěma měsíci vojenskou operaci v Pásmu Gazy v odvetě za ostřelování svého území raketami Hamasu. Od konce srpna sice platí časově neomezené příměří, podle Edelsteina je situace v regionu nadále velmi křehká.

Jan Hamáček a Juli Edelstein
Zdroj: ČT24

„Hamas musí cítit, že vztah mezinárodního společenství vůči němu není politikou ústupků, ale je stejný, jakým mezinárodní společenství v této době přistupuje k jiným teroristickým organizacím, jako je například ISIS,“ uvedl šéf izraelského Knesetu na dotaz, co podle něj povede k obnově izraelsko-palestinského mírového procesu. Za druhý důležitý krok pokládá zlepšování životních podmínek běžných Palestinců. „Aby přestali věřit rétorice Hamasu, že nejlepší způsob, jak mít lepší život, je povraždit všechny Izraelce a naházet je do moře. Pokud budou mít pocit, že to jde jinak, že existují lidé, kteří mají zájem o jejich životy, a nebudou jen živými štíty při vojenských operacích, pak snad je nějaká šance,“ soudí Edelstein.

Spolu s Hamáčkem se vyslovili pro větší zapojení parlamentní diplomacie do řešení situace na Blízkém východě. Česko-izraelské vztahy oba označili za vynikající. Mluvili také o vlně antisemitismu, která v reakci na vojenské operace Izraele v Gaze propukla v některých evropských zemích. „Projevy antisemitismu nepatří do moderní demokracie a do moderní společnosti. Takovéto věci jsou jako rakovina a je potřeba s nimi bojovat úplně od začátku,“ řekl Hamáček. Jeho izraelský kolega ocenil, že Česká republika byla jednou z „pozitivních výjimek“, kterou tato vlna protižidovských nálad nezasáhla.