Ukrajinští rebelové trvají na nezávislosti, příměří se místy porušuje

Doněck - Povstalci nadále požadují „nezávislost“ pro celou Doněckou a Luhanskou oblast na východě Ukrajiny. Kyjev jim slibuje pouze udělení "zvláštního postavení v rámci jednotné
Ukrajiny". Příměří narušilo od pátku několik incidentů. Podle ministerstva obrany při nich zemřelo 5 ukrajinských vojáků a desítky jich byly zraněny. Doněck se podle místních úřadů stal v noci opět terčem dělostřeleckého ostřelování. Střepiny zranily jednu ženu, uvedl list Ukrajinska pravda. Palba prý poškodila několik domů, včetně školního internátu.

Příměří uzavřely obě strany konfliktu v pátek v Minsku. Místy jsou ale hlášeny přestřelky, zvláště u Doněcku a přístavního města Mariupol. Při ostřelování vládních jednotek tam zahynula jedna žena a čtyři další civilisté byli zraněni, připomněla agentura Reuters. 

„Za posledních 24 hodin nikdo nezahynul, ale za předchozí dny od podepsání minského protokolu jsme zaznamenali smrt pěti ukrajinských vojáků, 33 bylo zraněno,“ konstatoval mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko podle listu Ukrajinska pravda. Separatisté podle mluvčího stříleli na vojáky v 89 případech. Rebelové zatím propustili 648 z přibližně 1 200 zajatých ukrajinských vojáků. Ukrajinský prezident přitom včera oznámil, že Kyjev od povstalců už převzal právě 1 200 zajatců. Podle Lysenka se ale prezidentovo číslo vztahovalo na celkový počet zajatců. Do konce týdne prý rebelové propustí dalších přes 800 vojáků.

Ukrajinský rezident Petro Porošenko si včera večer z Mariupolu opět telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Shodli se na tom, že příměří i mírová jednání by měla pokračovat. „Mariupol a celá Ukrajina čeká na jedinou věc - ano jsme připraveni se bránit a ano máme dost síly, abychom město a Ukrajinu ubránili - ale každý chce mír,“ konstatoval Porošenko. Prezident tvrdí, že se s několika státy NATO dohodl na dodávkách moderních zbraní.

Rebelové se samostatnosti nevzdávají

Povstalci nadále požadují „nezávislost“ pro celou Doněckou a Luhanskou oblast. „Pevně trváme na sebeurčení v administrativních hranicích Doněcké a Luhanské oblasti,“ sdělil ruské agentuře Interfax Andrij Purgin, který se označuje za prvního místopředsedu vlády Doněcké lidové republiky. Obě oblasti by podle něj měly mít s Ukrajinou společný jen „kulturní a ekonomický prostor“, jinak by ale měly být zcela nezávislé.
  
Poradce prezidenta Jurij Lucenko ovšem v ukrajinské televizi prohlásil, že páteční dohoda z Minsku jasně praví, že „zvláštní postavení“ se má týkat pouze „okresů dočasně nekontrolovaných ukrajinskými úřady“. Tato „speciální zóna“ za demarkační čárou by měla být podle Lucenka pečlivě izolována, kontrolována a ohrazena i stavebně od zbytku země,
jakkoli by současně zůstala nedílnou součástí Ukrajiny. 

Novinářka Petra Procházková

„Lidé, kteří žijí v Donbasu, se sami neshodují v tom, jakou by si představovali budoucnost – jestli má jít o samostatné území, nebo by se měli víc přimknout k Rusku. Převládá názor, že by mělo jít o zvláštní teritorium v rámci Ukrajiny, ale s obrovskými pravomocemi, které hraničí s ekonomickou a politickou samostatností.“


Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes vybídl Kyjev k rychlému zahájení rozhovorů s povstalci o budoucnosti země. Podle dvanáctibodové minské dohody by měl mimo jiné přistoupit k „decentralizaci moci“. Podle tisku je ovšem dohoda sepsána natolik diplomaticky, že prý dává oběma stranám naprostou volnost při jejím výkladu.

Podle ruského ministra zahraničí se ukrajinské jednotky podezřele seskupují, což může značit přípravy na další ofenzívu.

Video Během ukrajinského příměří zemřelo několik vojáků
video

Během ukrajinského příměří zemřelo několik vojáků

Unie zatím s novými sankcemi váhá

Země Evropské unie situaci na východě Ukrajiny bedlivě sledují. V případě jejího zhoršení zřejmě zavedou nové protiruské sankce. Ty by se měly týkat hlavně velkých státních společností. Omezit mají také dovoz pokročilých technologií.

Konflikt na východě Ukrajiny si od poloviny dubna podle OSN vyžádal už více než 3000 mrtvých, a to včetně 298 obětí z malajsijského boeingu, který byl 17. července sestřelen nad východní Ukrajinou. Z odpovědnosti za tuto tragédii se vzájemně obviňují Kyjev, proruští separatisté a Moskva.