Výměna zajatců na Ukrajině se komplikuje, Kyjev nemůže některé najít

Kyjev – Proruští separatisté z východu Ukrajiny budou s Kyjevem znovu jednat o výměně zajatců a politických vězňů. Kyjev prý nemůže některé zajatce, jejichž vydání separatisté požadují, najít. Tvrzení ale zatím nebylo možné ověřit u druhé strany. Podle Severoatlantické aliance zůstává na východní Ukrajině zhruba tisíc ruských vojáků, kolem dvaceti tisíc příslušníků ruské armády je na ukrajinsko-ruských hranicích.

„Včera večer se měla konat videokonference o zajatcích, ale Ukrajinci navázali spojení o několik hodin později, než bylo domluveno. Vysvětlovali to tím, že nenašli šest zajatců z požadovaných 36, a požádali o pauzu,“ tvrdil podle agentury ITAR-TASS zdroj z řad povstalců. Další kolo jednání se má podle něj odehrát během dneška, nicméně podobné průtahy prý znepokojují i zástupce Červeného kříže a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Podle Kyjeva je ale problém v nedůslednosti a vrtoších druhé strany. „Pokračujeme v jednání. Teroristé ne vždy akceptují podmínky, které původně navrhovali, ale neustáváme v úsilí osvobodit naše chlapce,“ prohlásil v Kyjevu mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

Výměna 36 zajatých vojáků za 36 zajatých separatistů se původně měla odehrát již ve středu. Kyjev prý trvá při výměně zajatců na vyřízení všech právních formalit, což ale „potrvá nejméně dva týdny“, protože kyjevské úřady prý „nejprve hledají zajatce po celé Ukrajině a pak každého předvedou před soud“, uvedl zdroj agentury ITAR-TASS.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se během noci na dnešek zmínil o osvobození dalších 26 ukrajinských vojáků; ukrajinská média informují jen o dvaceti propuštěných. Od vyhlášení příměří bylo ze zajetí propuštěno asi 700 příslušníků vládních sil.

Rebelové dříve slibovali, že do konce týdne propustí 863 zajatých ukrajinských vojáků, a na oplátku očekávali, že jim Kyjev předá 311 zajatců z řad ozbrojených separatistů. V médiích se ale objevují i jiná čísla. Agentura Interfax-Ukrajina dnes citovala generála Volodymyra Rubana, podle kterého rebelové drží v zajetí stále více než tisícovku ukrajinských vojáků.

  • S výměnou zajatců počítá dohoda o příměří, kterou minulý pátek zástupci Ukrajiny a separatistů uzavřeli v Minsku. Kyjev se snaží, aby se tato úmluva vztahovala i na ukrajinské důstojníky obviněné u ruských soudů. 

Podle NATO zůstává na Ukrajině kolem tisíce ruských vojáků. „Ohlášené stažení ruských vojáků z východní Ukrajiny by bylo skvělým krokem, ale zatím o tom nemáme žádné zprávy. Skutečností je, že se tam stále pohybuje kolem tisíce příslušníků ruské armády se značným množstvím vojenské techniky a zhruba 20 000 ruských vojáků zůstává na rusko-ukrajinské hranici,“ uvedl jeden z úředníků NATO. Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve středu oznámil, že se už z ukrajinského území stáhlo 70 procent příslušníků ruské armády.


Příměří stále narušují přestřelky

Příměří trvá už šestý den, obě strany se ale obviňují z jeho porušování. Podle Kyjeva separatisté zaútočili hned na osmi místech. „Teroristé stále provokují ukrajinské vojáky. Spoléhám na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, že dohlédne na příměří,“ uvedl ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Klid zbraní trvá, ale od pátku jsme zaznamenali, zvláště v Doněcku, mnoho menších incidentů. Jsou to nedlouho trvající incidenty, jsou i oběti na lidských životech, ale nemůžeme mluvit o velké vojenské operaci,“ dodal Karas.

Situaci na východě Ukrajiny bedlivě sledují zástupci osmadvacítky, kteří mají rozhodnout o zpřísnění sankcí, které Unie uvalila na Moskvu. Ty už jsou odsouhlasené, jejich spuštění se ale díky příměří odkládá. Unijní sankce mají zasáhnout právě armádní průmysl, třeba obří zbrojovku Uralvagonzavod nebo přední ruské výrobce letadel a vrtulníků.

Kreml mezitím dál ukazuje světu, že si z opatření nic nedělá. Včera úspěšně otestoval novou mezikontinentální raketu a do čela komise pro přezbrojení armády se postavil sám prezident. „Ukrajinská krize, kterou stvořili a stále podněcují naši někteří západní partneři, slouží ke vzkříšení západní vojenské aliance,“ vzkázal Vladimir Putin.