Vyleští, nebo popolští svou angličtinu? Tuskova slova vyvolala obavy

Brusel - Bývalý polský premiér, ale také budoucí prezident Evropské unie Donald Tusk, jehož angličtina není úplně dokonalá, pronesl slova, která vyvolala obavy. Na půdě Evropské rady mluvil o své jazykové vybavenosti a vyslovil větu, která se dá přeložit buď jako vyleštění jeho angličtiny, nebo také jako její popolštění. Ale Donald Tusk není sám, ani čeští zástupci v Evropské unii nemluví vždy dokonale anglicky.

Tuskovo přiznání, že jeho angličtina není stoprocentní, vyvolalo pochyby, zda vůbec tak náročnou funkci, jakým předsednictví Evropské rady je, zvládne. Polský deník Gazeta Wyborcza dokonce začal vydávat kurz angličtiny Učíme se s premiérem. Zdá se ovšem, že jazyková vybavenost není úplně tím nejdůležitějším aspektem úspěšné politické kariéry ve strukturách EU.

Jak potvrzuje i vedoucí německého jazykové oddělení v Radě EU David Zelinger ze svých zkušeností, je docela běžné, že vrcholní politici EU neovládají jednací jazyky úplně dokonale. A nijak to nestojí v cestě jejich kariérnímu postupu. Což je ostatně i Tuskův případ.

Evropa mluví anglicky

Zelinger také upozorňuje na určitou výměnu, která se odehrála během posledních deseti, dvaceti let. Na počátku Evropského společenství byla hlavním jednacím jazykem francouzština, která byla postupně s přístupem dalších členských států vyměněna za angličtinu.

Praxe chodu evropských institucí ale ukazuje, že zde panuje skutečný kosmopolitismus. Není výjimkou, že během jednání se vystřídá hned několik jazyků. Jak to ostatně dokázal minulý týden předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který začal projev v angličtině, aby plynule přešel do francouštiny a zakončil vše němčinou.

Evropské instituce mají k dispozici tlumočníky do všech jazyků členských států, ale ti jsou využívání pouze na jednáních premiérů nebo ministrů. Obecně platí, že čím níže postupujeme strukturami úřadů, tím více se musí politici a úředníci spoléhat na vlastní jazykové znalosti. 

Čeští politici se v Bruselu často nedomluví

Jazyková vybavenost, zdá se, je také velkým problémem českých politiků, kteří jezdí na schůze EU nezřídka s velmi nízkými znalostmi jednacích jazyků a zcela spoléhají na přítomnost překladatele.

Směšné nahrávky špatné výslovnosti projevu premiéra Sobotky jsou pouze jednou stranou mince. Daleko důležitější je, že spousta politických rozhodnutí se děje na neoficiálních setkáních, stranou od všech tlumočníků. Logicky pak vyvstávají otázky, zda například neschopnost českého předsedy vlády debatovat s evropskými politiky v angličtině, nepoškodila kandidátku na eurokomisařku Věru Jourovou v případě přidělování jednotlivých agend. 

Jazykové znalosti tedy zřejmě nejsou tou nejdůležitější dovedností evropského politika, ale alespoň v jednom z hlavních jazyků by měl být schopen diskutovat se svými zahraničními kolegy.