Západ jednoduše využil Ukrajinu k potrestání Ruska, míní šéf dumy

Moskva - Ukrajinská krize je pro Západ jen záminkou k potrestání Ruska, asi jako byl atentát v Sarajevu záminkou k rozpoutání války. Řekl to šéf ruské poslanecké sněmovny Sergej Naryškin. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova sankce poškodí mírový proces na Ukrajině, kde by bylo naopak záhodno upevnit příměří.

Zdroj: ČTK/AP Autor: Alexander Zemlianichenko

„Říká se, že kdyby nebylo výstřelů v Sarajevu, stejně by se našly jiné záminky a důvody k rozpoutání první světové války - a to se shoduje s dneškem,“ prohlásil Naryškin během schůze s ruskými historiky. „Nejhorší vnitroukrajinská krize, konflikt, konfrontace je pro ně (Američany) jen záminkou. To je zjevné. Kdyby jí nebylo, našli by si něco jiného,“ usoudil Naryškin.

„Sankce, ohlášené prezidentem Obamou, už nemají nic společného s realitou,“ řekl s poukazem na příměří, které od minulého pátku platí na východní Ukrajině.

V sankcích příměří neplatí

„Válku sankcí“ také kritizoval ruský tisk. „V sankcích příměří neplatí,“ nadepsal svůj článek list Kommersant a varoval, že Rusko chystá odpověď. I podle listu Vedomosti „válka sankcí“ nepovede k ničemu jinému než k rozšíření zákazu na dovoz západního zboží a dalším protiopatřením.

„Všechna opatření jsou dvojsečná,“ shodl se list Nězavisimaja gazeta. „Nové kolo války sankcí je tu. Ať by nám říkali cokoliv, nebude poslední,“ zdůraznila rozhlasová stanice Business FM. Se situací prý ekonomika nemá nic společného, jde jen o výměnu politických úderů, při které nikdo nebere ohled na vlastní zranění.

Spojené státy mají dnes oznámit nové sankce proti finančnímu, energetickému a zbrojnímu sektoru ruské ekonomiky.

Evropská unie už rozšířila svůj sankční seznam o dalších 24 ruských hodnostářů, včetně poslance Vladimira Žirinovského či „premiéra“ doněckých povstalců Alexandra Zacharčenka. Nové sankce také ztěžují ruským bankám a ropným společnostem přístup na evropské finanční trhy a dál omezují export určitého zboží do Ruska. Sankce nově postihly ruské energetické koncerny Rosněfť, Transněfť a Gazprom Něfť či trojici velkých zbrojních firem: zbrojovku Uralvagonzavod, výrobce vrtulníků Oboronprom či výrobce ruských letadel.

Jak Brusel, tak Washington zároveň dávají najevo, že s ohledem na vývoj na východě Ukrajiny jsou ochotny nové sankce zmírnit, nebo zrušit.

Rusko podle svého ministra zahraničí na sankce odpoví klidně, adekvátně a především tak, jak si to žádá ochrana ruských zájmů.