Hvězdy a pruhy slaví dvoustovku - a znějí pořád dobře

Washington - Spojené státy v těchto dnech slaví 200 let od vzniku své hymny. Hlavní akce, jako je příjezd historických lodí, přelety stíhaček či živá vlajka, se konají ve městě Baltimore, kde asi nejznámější americká píseň vznikla. Oficiální státní hymnou se ovšem stala až v roce 1931. Záminku zahrát hymnu Američani dlouho nehledají. Na rozdíl od jiných zemí je - s jistou nadsázkou - slyšet vždy a všude, i když její oktávu a půl zvládne správně vyzpívat málokdo.

Pokud by měla hymna rodný list, byla by v něm jako místo narození uvedena pevnost McHenry v Baltimoru a jako otec básník Francis Scott Key, který tady byl během britsko-americké války v září 1814 svědkem britského ostřelování z moře. Když viděl, jak nad bojištěm stále vlaje americká vlajka, vzal do ruky tužku a papír. Jeho báseň The Defence of Fort McHenry byla poprvé vytištěna 17. září a o tři dny později znovu, již pod nynějším titulem The Star-Spangled Banner a jako píseň na melodii anglické To Anacreon in Heaven od Johna Stafforda Smitha.

Mladá Amerika před dvěma sty lety málem předčasně zemřela - nebýt pevnosti McHenry. Samotná hymna je vlastně ódou na hvězdy a pruhy – na vlajku, která se stala symbolem Spojených států, vytrvalosti, hrdinství a respektu. Dnes si v pevnosti svou vlajku s patnácti hvězdami může každý na chvíli vztyčit.

Hymna končí jako jediná na světě otazníkem – nejistotou, jestli mladá demokracie skutečně přežila. Pochybnost, kterou od doby jejího zrození vystřídal typický americký patriotismus, poznamenává zpravodaj ČT Martin Řezníček.

/*json*/{"map":{"lat":39.263222915218826,"lng":-76.57990999867252,"zoom":18,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/