Co se stalo s atmosférou Marsu? To začíná zkoumat sonda MAVEN

Mys Canaveral (USA) - Americká vesmírná agentura NASA navedla po desetiměsíčním letu sondu MAVEN na oběžnou dráhu kolem Marsu. Aparát, který cestou k rudé planetě urazil 711 milionů kilometrů, má získávat informace, které by vědcům pomohly pochopit, proč a jak na Marsu zmizela většina atmosféry.

Planetu Mars podle vědců kdysi obklopovala mnohem hustší atmosféra, díky níž se na jeho povrchu nacházela i voda v kapalném skupenství. Později ale došlo k dramatické klimatické změně, v jejímž důsledku ovzduší z velké části vymizelo. „Před miliardami let byl Mars mnohem podobnější Zemi. Došlo tam ke změně klimatu a my chceme vědět, co se stalo,“ konstatoval Jim Green, ředitel planetárního oddělení NASA.

Vědci tedy zkoumají, proč byl Mars během první miliardy let svého planetárního života vlhký a horký a proč se proměnil v suchou a chladnou planetu. Raná atmosféra Marsu vytvářela příznivé podmínky pro mikrobiální život, ale velká většina ovzduší unikla do vesmíru vlivem slunečního záření. Podle některých vědců se nabízí vysvětlení, že sluneční vítr atmosféru Marsu „odvál“.

  • MAVEN (zkratka pro Mars Atmosphere and Volatile Evolution) odstartoval k Marsu loni na konci listopadu. Na palubě sondy je osm vědeckých přístrojů pro zkoumání horní atmosférické vrstvy a ionosféry. MAVEN váží 2,5 tuny a šířka rozpětí jeho slunečních baterií přesahuje 11 metrů. Aparát byl vyroben v denverských laboratořích firmy Lockheed Martin. Za projekt NASA zaplatil 671 milionů dolarů (14,4 miliardy korun).

Po dnešním manévru je družice na eliptické dráze, po níž planetu oběhne za 35 hodin. V příštích měsících inženýři zařízení uvedou na pravidelnou 4,5hodinovou oběžnou dráhu. Na ní se sonda bude k Marsu přibližovat i na vzdálenost 150 kilometrů, ale také se bude vzdalovat na odstup 6 200 kilometrů. 

Dva dny po sondě MAVEN má k Marsu dorazit také indická družice Mangalján, která má rovněž zkoumat mimo jiné složení atmosféry Marsu s cílem zjistit, zda jsou tam vhodné podmínky pro život. Konkrétně se první indická mise k Marsu zaměří na pozorování metanu.

Dva aktivní průzkumníci se také prohánějí přímo po povrchu rudé planety. Vozítka Opportunity a Curiosity by měla za čtyř roky dostat dalšího pomocníka - s jedním podstatným rozdílem - to, co ExoMars posbírá, by měla jiná sonda přivézt zpátky na Zemi. Pak by mohli přijít na řadu lidé.