Washington/Damašek - Armáda Spojených států a partnerské země uskutečnily první letecké údery proti pozicím radikálního uskupení Islámský stát (IS) v Sýrii. Čtrnáct náletů se zaměřilo hlavně na velitelství, výcvikové tábory, sklady a zásobovací a obrněná vozidla. Podílely se na nich jen arabští partneři - Jordánsko, Bahrajn, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty. Američané a Francouzi už dříve zaútočili na cíle radikálů v Iráku, na rozdíl od Bagdádu ale syrská vláda o zásah nepožádala. Byla o něm nicméně předem informována. Ruský prezident Vladimir Putin označil nálety za nepřípustné. Při úderech prý přišlo o život nejméně 120 radikálů.
USA a arabské státy poprvé bombardovaly extremisty v Sýrii
Mnoho cílů bylo poškozeno či zničeno, uvedlo ve svém prohlášení velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Cílem útoků bylo narušit „bezprostředně hrozící útok“ proti americkým a západním zájmům, který plánovali „veteráni al-Káidy“, dodalo velitelství. Údaje o počtech obětí se liší; podle některých opozičních aktivistů přišlo při náletech o život nejméně 50 z lidí, z toho několik civilistů včetně dětí. Podle jiných naopak žádní civilisté nezahynuli a mezi mrtvými je 120 džihádistů.
Podle syrských opozičních aktivistů při náletech na severu a východě země přišlo o život nejméně 120 radikálů. Mezi oběťmi je prý 70 ozbrojenců z hnutí Islámský stát a 50 bojovníků, kteří se hlásí k al-Káidě. Dalších 300 extremistů utrpělo zranění, 100 nejvážněji zraněných bylo prý převezeno do sousedního Iráku.
Pro útoky Američané využili své válečné lodě v mezinárodních vodách v Rudém moři a v Perském zálivu. Koalice s arabskými státy ukazuje, jak moc se situace změnila. Například Saúdská Arábie nebo Katar ještě nedávno bojovníky islámského státu podporovaly. „Zapojení arabských zemí je důležité spíše morálně, protože ukazuje, že na rozdíl od toho, z čeho jsou často tyto monarchie obviňovány, nemají jako státy zájem na vzestupu IS,“ říká arabista Petr Kubálek.
Islamisté z hnutí Islámský stát se již nechali slyšet, že na Američany vedené útoky odpovědí. Jak hned zpočátku potvrdil mluvčí Pentagonu John Kirby, Američané provedli akci proti teroristům z IS v Sýrii s využitím kombinace stíhacích letounů, bombardérů a řízených střel Tomahawk. Spojené státy do akce vůbec poprvé v historii nasadily své nejmodernější stíhačky F-22 Raptor. Rozhodnutí zaútočit podle Kirbyho padlo v pondělí.
USA zaútočily na pozice islamistů v Sýrii
Podle zpravodaje ČT ve Washingtonu Martina Řezníčka Američané zahájili údery proti baště extremistů v syrské oblasti Rakka asi 400 kilometrů severovýchodně od Damašku a rovněž proti skladům se zbraněmi a výcvikovým táborům. „Přesvědčit pět arabských zemí, aby se podílely přímo na leteckých úderech, je považované za velký diplomatický úspěch USA,“ dodal Řezníček. Podle Syrské organizce pro lidská práva (OSDH), která sídlí v Londýně a získává informace od svých aktivistů v Sýrii, se staly terčem útoků také oblasti na irácko-syrské hranici a další extremistické skupiny fronty An-Nusra, která je napojena na al-Káidu.
Jak upřesnil Tomáš Kocián z Člověka v tísni, nálety mohou omezit činnost této organizace, protože zasáhly i oblasti, které nejsou pod kontrolou džihádistů a ovládá je syrská opozice. To by podle něj mohlo posílit protizápadní nálady v zemi, takže Člověk v tísni zvažuje i možnost částečného zastavení humanitární pomoci. Místní obyvatelé podle Kociána vnímají operaci USA a arabských spojenců se smíšenými pocity; uvědomují si sice nebezpečí spojené s IS, jako původce celého zla ale chápou Asadův režim a nepovažují za správné, že se mu nálety vyhnuly.
GALERIE
videogallery_472862
Putin: Útoky v Sýrii jsou bez souhlasu Damašku nepřípustné
USA a Francie již dříve zahájily cílené nálety na pozice IS v Iráku. Kampaň v Sýrii se ale od úderů v Iráku liší. Zatímco irácká vláda Washington k zásahu proti extremistům z IS vybídla, syrská vláda tak neučinila. Na to upozornil v telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem i ruský prezident Vladimir Putin. Opět zdůraznil, že nálety proti základnám Islámského státu v Sýrii jsou bez souhlasu syrské vlády nepřípustné. I ruské ministerstvo zahraničí následně zopakovalo, že všechny útoky musí být odsouhlaseny Damaškem, jinak půjde o akci, která naopak destabilizuje situaci v regionu.
Moskva je jedním z hlavních spojenců režimu Bašára Asada a předem varovala, že americké nálety bez souhlasu Damašku by představovaly akt agrese. Syrská vláda byla nicméně o americké akci předem informována. V dopise ji na chystané nálety upozornil americký ministr zahraničí John Kerry.
Údery jsou součástí vojenské kampaně proti extremistům z IS, kterou před skoro dvěma týdny schválil americký prezident Barack Obama. Radikální uskupení zabralo rozsáhlá území v Sýrii i v Iráku, povraždilo tisíce lidí a setlo hlavy dvěma americkým novinářům a humanitárnímu pracovníkovi. Ozbrojenci z IS podle pondělních zpráv vyzvali stoupence, aby útočili na občany USA, Francie a dalších států, které se boje proti radikálům účastní. Údajná odnož IS unesla v neděli večer na severu Alžírska Francouze, který tam trávil dovolenou. Vojáci chalífátu, kteří 14. září slíbili věrnost Islámskému státu, pohrozili, že muže zabijí do 24 hodin, jestli Francie svou intervenci v Iráku nezastaví.
Místa obsazená Islámským státem v Iráku a v Sýrii
ČR se do leteckých úderů na islamisty nezapojí
Česká republika neuvažuje o tom, že by se zapojila do leteckých úderů na pozice IS. Novinářům to dnes řekli premiér Bohuslav Sobotka a ministr obrany Martin Stropnický. Islamisté prý v tuto chvíli nepředstavují pro Česko bezpečnostní riziko, podle Sobotky se nicméně jejich hrozbou bude zabývat Bezpečnostní rada státu.
Ministr vnitra Milan Chovanec:
„Tady v současné době žádné ohrožení neexistuje, ale prostě se připravujeme. Jako každý suverénnní stát se připravujeme. A bude-li potřeba, tak budeme připraveni.“
Stropnický údery na pozice fundamentalistů podpořil, neboť nejhorší je podle něj nedělat nic. „Je potřeba dát těm teroristům jasně najevo, že si to světová veřejnost nenechá líbit,“ uvedl ministr. Za důležité označil, že se leteckých operací účastní i arabské státy z regionu, jako jsou Saúdská Arábie, Egypt a Jordánsko. „Rozhodně to představitelé toho takzvaného Islámského státu pocítí a nebude to pro ně příjemné,“ soudí Stropnický.
KSČM je naopak zásadně proti tomu, aby byl jakýkoliv vojenský útok veden bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN.
GALERIE
videogallery_472971
Izraelská armáda sestřelila syrský bojový letoun - poprvé po 25 letech
Izraelská armáda dnes ráno sestřelila syrské bojové letadlo Suchoj, které narušilo vzdušný prostor na Golanských výšinách. Židovský stát toto syrské území kontroluje od války v roce 1967. Do zmíněné oblasti se v posledních týdnech čas od času rozšíří boje mezi syrskou armádou a povstalci. Sýrie sestřelení letounu potvrdila a označila ho za akt agrese. Deník Haarec napsal, že izraelské letectvo sestřelilo syrské letadlo poprvé od roku 1989.
Izrael obsadil Golany v roce 1967 a později se z jejich části stáhl. Mezi částí kontrolovanou Izraelem a tou, kterou má pod kontrolou Sýrie, je nárazníkové pásmo střežené mezinárodní pozorovací misí OSN.
Podle nejmenovaného armádního zdroje syrská stíhačka stíhačka vzlétla z letecké základny na východě Sýrie a nejspíš měla bombardovat pozice syrských rebelů u hraničního přechodu Kunajtra. Krátce před devátou hodinou ráno místního času pronikla 800 metrů do území, které kontroluje Izrael. Následně se snažila vrátit na syrskou stranu, tehdy ji zasáhla raketa Patriot. Posádce se prý podařilo letoun opustit včas, pilot a navigátor se katapultovali a přistáli na syrském území. I trosky letounu údajně spadly na Syřany kontrolovanou stranu Golanských výšin.
Izraelský ministr obrany Moše Jaalon:
„Nedovolíme nikomu, ať již jde o teroristickou skupinu či stát, aby ohrožovaly naši bezpečnost a narušovaly naši svrchovanost. Zavázali jsme se, že zajistíme bezpečnost izraelských obyvatel a použijeme k tomu všechny prostředky, které máme k dispozici.“
Při bojích v Sýrii, které již trvají tři a půl roku, přišlo o život už více než 190 000 lidí. Poslední dobou se boje přelily rovněž do oblasti bezprostředně sousedící s židovským státem. Izrael se důsledně vyhýbá příklonu k jakékoli ze znepřátelených stran, nicméně na jakoukoli střelbu ze Sýrie, která na jeho území dopadne, vždy reaguje odvetnou palbou.