Islamistická hrozba tvoří nečekané spojence

Damašek – Radikálové z Islámského státu si v diplomacii příliš nelibují, přesto v této oblasti nechtěně dosáhli donedávna téměř nemožného. Během dvou týdnů proti sobě zformovali i země, které je před časem podporovaly. Po bok amerického prezidenta Baracka Obamy se v boji proti džihádistům sešikovaly třeba Saúdská Arábie nebo Katar. Přímo diplomatickým veletočem je pak proměna Bašára Asada – muže, který si s Obamou ještě před rokem nemohl přijít na jméno kvůli chemickým zbraním. Nyní podle syrských médií kvituje jakékoliv tažení proti teroristům – byť na vlastním území a pod americkou vlajkou.

Jak připomíná na BBC diplomat a bývalý poradce amerického ministra zahraničí Phillip J. Crowley, zničení či porážka Islámského státu je běh na velmi dlouhou trať. Spojenci totiž nemají proti sobě armádu s klasickou hierarchií a velením, ale volně spřízněné milice roztroušené na velkém území. Proto letecké nálety jejich postup znepříjemní, ale samy o sobě stačit nebudou.

„Skutečné vítězství nad IS bude záviset na efektivnějších akcích iráckých bezpečnostních služeb a syrské armády, které budou usilovat o znovudobytí svých pozic. To potrvá měsíce, spíše ale roky,“ tvrdí Crowley. Jak dlouho vydrží bojová koalice arabských zemí se Spojenými státy, přitom podle Crowleyho není vůbec jisté.

Zajímavé je hlavně ještě ne zcela vyjasněné spojenectví s Damaškem. Podle prvních zpráv Američané udeřili na syrská centra islamistů bez vědomí tamní vlády. Poté vyšlo najevo, že o svých plánech předem dali vědět dopisem. Sám prezident Bašár Asad syrské státní televizi řekl, že schvaluje jakékoliv kroky proti teroristům.

„Není to tak dávno, co Obama tvrdil, že pro řešení syrské občanské války neexistuje varianta vojenské síly ze strany USA. Teď je ale ochoten ji nasadit k rozrušení nebezpečného vedlejšího produktu syrské občanské války,“ upozorňuje Crowley. Obama požádal v červnu Kongres o 500 milionů dolarů na výcvik umírněných syrských povstalců, tlaku některých zákonodárců na větší zapojení USA v syrské občanské válce ale neustoupil - více čtěte zde.

Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim se již v srpnu nechal slyšet, že Damašek je připraven spolupracovat s USA v boji proti islamistům. Na toto prohlášení obratem zareagoval Berlín, který jakoukoli spolupráci odmítl. A francouzský prezident Francois Hollande následně uvedl, že syrský prezident Bašár Asad nemůže být partnerem Západu v boji proti terorismu, protože je prý spojencem džihádistů.

Společná americko-arabská koalice o minulé noci poprvé zaútočila letecky na pozice tzv. Islámského státu i odnoží al-Káidy. Čtrnáct náletů se zaměřilo hlavně na velitelství, výcvikové tábory, sklady a zásobovací a obrněná vozidla. Při úderech prý přišlo o život nejméně 120 radikálů. Část raket ale dopadla i na obydlená území, kde zabila civilisty. Počet mrtvých není možné nezávisle ověřit.


VIDEO: Americké ministerstvo obrany na svém Facebooku zveřenilo část záběrů ukazujících likvidaci islamistických skladů či výcvikových budov:

Džihád mění zaběhlé pořádky

Rychlý postup radikálů, vraždy zajatých vojáků, novinářů, humanitárních pracovníků, příslušníků náboženských menšin, ale i šíitů – nevybíravé praktiky, výhružky a nesporné vojenské úspěchy donutily nedávné protivníky se k sobě přimknout. Kromě Asadovy snahy zklidnit situaci v zemi už tak rozvrácené občanskou válkou jde hlavně o účelové spojenectví proti hnutí, které chce s damašským režimem skoncovat.

Také zbývající státy, které zaujaly vůdčí roli podporovatelů USA, mají zřejmou motivaci. Například do Jordánska se uchýlilo přes 4 miliony uprchlíků. Saúdská Arábie se potýká s opačným problémem: nejméně dva a půl tisíce tamních mužů už džihádisté přitáhli do svých služeb – a ti by se jednou s patřičným výcvikem a odhodláním mohli vrátit domů.

Podobně jako třeba Katar přitom Saudové ještě nedávno islamisty de facto finančně podporovali a pomáhali vyzbrojit. V zemi navíc oficiálně vládne ideologie wahhábismu. Jde o radikální sunnitskou odnož islámu, tedy myšlenkově velmi podobnou tomu, co razí Islámský stát. Extrémním, rychle se šířícím konkurentem se ale konzervativní saúdské zřízení cítí právem ohroženo. 

Postoj vybraných zemí k leteckým úderům proti pozicím Islámského státu:

Arabské země

Na leteckých úderech Američanů proti pozicím IS v Sýrii se podílejí také Bahrajn, Jordánsko, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Saúdská Arábie také poskytne své území k americkému výcviku syrských bojovníků proti IS.

Rovněž Egypt, který se potýká s teroristickými útoky, podporuje mezinárodně koordinovanou akci proti IS, leteckých úderů se ale zatím nehodlá účastnit. Násilnou kampaň islamistických radikálů v Egyptě odstartovalo loňské svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího armádou. Terčem islamistů jsou většinou bezpečnostní síly.

Austrálie

22. září oznámila, že se připojí k leteckým úderům na IS. Neupřesnila však, zda se australské stíhačky budou podílet přímo na bombardování, nebo poskytnou pouze podporu.

Británie

Dnes oznámila, že se zatím nerozhodla, zda se k USA a k arabským spojencům připojí a bude se rovněž na úderech podílet. Zatím dodává zbraně a materiální pomoc kurdským jednotkám, které bojují proti islamistům, a slíbila také, že pomůže s jejich výcvikem.

Česko

Podle premiéra Bohuslava Sobotky neuvažuje o tom, že by se do letecké operace zapojilo. Premiér připomněl zásilky munice, která byla poslána z České republiky do Iráku na podporu bojovníků z kurdských jednotek.

Francie

Francouzské stíhací letouny 19. září poprvé udeřily na pozice IS v Iráku a zničily islamistům sklad. Francie se tak stala první zemí, která se oficiálně připojila k americkým náletům na cíle IS. Francie rovněž pomáhá v boji proti radikálům dodávkami zbraní a podílí se na výcviku kurdských jednotek bojujících proti islamistům.

NATO

Aliance neplánuje své přímé vojenské zapojení do vojenských operací, je ale připravena, pokud o to požádá vláda v Bagdádu, pomoci s výcvikem iráckých bezpečnostních sil. Chce se také podílet na lepší výměně zpravodajských informací, která má členským zemím pomoci vyrovnat se s hrozbou plynoucí z návratu některých bojovníků IS zpět do jejich mateřských zemí v Evropě.

Německo

V polovině září oznámilo, že se k leteckým útokům proti IS nepřipojí. Vláda ale rozhodla, že Kurdům, kteří v severním Iráku bojují proti IS, Německo dodá protipancéřové rakety a samopaly.

Rusko

Moskva oznámila, že americké nálety proti islamistům v Sýrii bez souhlasu Damašku a mandátu OSN představují akt agrese.

Spojené státy

USA nasadily své letectvo proti islamistům v Iráku v srpnu a omezovaly se pouze na západ a sever země. Od 8. srpna tam podnikly více než 160 náletů. Nedávno Američané poprvé zaútočili na pozice radikálů i poblíž Bagdádu a nyní podnikli s několika arabskými zeměmi první letecké údery proti pozicím IS v Sýrii. USA se také podílejí na výcviku a vyzbrojování iráckých a kurdských jednotek.

Turecko

Členská země NATO, která sousedí s Irákem i Sýrií, už dříve uvedla, že je ochotná spolupracovat v rámci humanitární pomoci. Dnes oznámila, že by mohla poskytnout vojenskou nebo logistickou pomoc při náletech.

Turecko v minulých dnech přijalo 138 tisíc syrských Kurdů, kteří utekli před postupujícími radikály z IS. Vztahy mezi centrální tureckou vládou a kurdskou menšinou, obývající jihovýchod země, jsou ale dlouhodobě napjaté. Ozbrojený boj za vytvoření vlastního národního státu (Kurdistánu) si vyžádal už přes 40 tisíc obětí. Podle agentur kurdští představitelé podezírají Turecko, že v syrském konfliktu straní sunnitskému hnutí IS, které Ankara považuje za šanci, jak svrhnout režim Bašára Asada.