Indická sonda dorazila k Marsu. Ve vesmíru tak porazila Čínu

Dillí - Indie slaví. Sonda Mangalján po dlouhých deseti měsících vstoupila na oběžnou dráhu Marsu. Indie se tak stala čtvrtou kosmickou velmocí světa, která dosáhla rudé planety. Sonda by měla Mars zkoumat půl roku. Mise je pro Dillí důležitá i kvůli soutěžení s Čínou, jejíž pokus vyslat k planetě kosmickou loď technicky ztroskotal před třemi lety.

Indie vyslala robotickou sondu na 780 milionů kilometrů dlouhou pouť loni na začátku prosince. Dnes družice ukončila svou cestu na předem určeném místě oběžné dráhy Marsu. „Indie dokázala dosáhnout Marsu. Gratuluji vám všem v celé zemi. Dnes se píše historie,“ oznámil světu indický premiér Naréndra Módí podle agentury AFP. 

Indie se po USA, Rusku a Evropě reprezentované vesmírnou agenturou ESA stala teprve čtvrtou kosmickou velmocí, která k Marsu dorazila. Americká kosmická agentura NASA už svému indickému protějšku, Indické organizaci pro výzkum vesmíru (ISRO) blahopřála. "Gratulujeme ISRO k jeho příletu k Marsu! MarsOrbiter se připojí k misi zkoumající rudou planetu," konstatovala NASA na Twitteru

Mise byla pro Dillí prestižní hlavně kvůli vesmírnému soutěžení s Čínou, jejíž pokus vyslat kosmickou loď Jing-chuo 1 k rudé planetě ztroskotal v roce 2011 na technických problémech. Číně se naopak již podařilo vlastními silami vynést do kosmu člověka a přistát s robotickým vozítkem na Měsíci.

Indie získala prestiž - navíc relativně levně  

Experti oceňují misi zvláště kvůli jejím nákladům, které jsou ve srovnání s předešlými projekty nesrovnatelně nižší, když vyšly na 74 milionů dolarů (1,59 miliardy korun). Indie i přes vynaložení poměrně malých prostředků splnila další z cílů, kterým bylo ukázat světu technologické možnosti země.  

Pro srovnání: vyslání sondy MAVEN, kterou vědci z NASA navedli na oběžnou dráhu kolem
Marsu v pondělí, stálo 671 milionů dolarů, a bylo tak skoro desetkrát dražší.

Sonda má nyní nejméně šest měsíců pomocí svých pěti přístrojů studovat atmosféru Marsu, jakož i jeho topografii a nerostné složení. Především má hledat důkazy o výskytu metanu, jehož přítomnost může naznačovat, že na nejbližším sousedovi planety Země jsou vhodné podmínky pro život.

Podle vědců je užitečné, že sonda Mangalján bude posílat na Zemi data ve stejném časovém období jako nejnovější sonda NASA MAVEN. Srovnání dat přispěje podle expertů k lepšímu pochopení procesů na rudé planetě.  

Umístit vesmírnou sondu na oběžnou dráhu kolem Marsu není nijak jednoduchý úkol. Více než polovina z předchozích pokusů - 23 ze 41 misí - skončila neúspěchem. Indie má za sebou i desítky úspěšných vyslání umělých družic na oběžnou dráhu kolem Země; v roce 2008 vypravila i svou první sondu k Měsíci. Mezi další ambiciózní plány této asijské země patří přistání s lunárním vozítkem na Měsíci.


Rusko chce vybudovat na Měsíci základny

Velké plány má ve vesmíru také Moskva. Rusko hodlá koncem příštího desetiletí zahájit „plnohodnotné využívání“ Měsíce: chce tam vysílat pilotované mise a budovat své základny. Podle agentury ITAR-TASS to prohlásil šéf Roskosmosu Oleg Ostapenko. „Koncem příštího desetiletí dokončíme zkoušky supertěžké nosné rakety a zahájíme plnohodnotné využívání Měsíce,“ řekl Ostapenko. „Ve stejné době na základě dat získaných z automatických sond určíme místa nejvhodnější pro přistání našich výsadků a pro budování měsíčních základen,“ sdělil šéf Roskosmosu.

Roskosmos vyvíjí nový typ pilotované kosmické lodi, který se spolu s novou supertěžkou nosnou raketou stane základem budoucího kosmického dopravního systému. Ten bude schopen dopravovat posádky nejen na Měsíc, ale „perspektivně i do hlubokého vesmíru“, uvedl Ostapenko.

Ruskou kosmonautiku v minulých letech stihla řada neúspěchů včetně nevydařených startů raket a zmařených vědeckých projektů.