Karadžić uznává morální odpovědnost za zločiny Republiky srbské

Haag - Bývalý bosenskosrbský vůdce Radovan Karadžić uznává svou morální, nikoli trestní odpovědnost za zločiny spáchané v letech 1992 až 1995 za války v Bosně a Hercegovině. Vyplývá to z jeho prohlášení před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Karadžić se obhajuje sám.

Zdroj: Getty Images Autor: Serge Ligtenberg

Karadžić v rozsáhlém písemném dokumentu o 874 stranách podle agentury AP
zdůrazňuje, že by neměl být souzen. Trvá na tom, že žalobci mezinárodního tribunálu nijak
neprokázali, že to byl on, kdo organizoval krutosti, které byly za války páchány.

Uznává ale, že jako politický vůdce bosenské Republiky srbské (RS) v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské“. 
Podle agentury AFP nařkl žalobce tribunálu, že ze zločinů spáchaných za bosenské války obviňují jen srbskou stranu. „Je to srbský národ, kdo je obviněn, celý srbský národ,“ prohlásil. 

Karadžičova obhajovací řeč následuje dva dny po závěrečné řeči žalobce Alana Tiegera. Ten devětašedesátiletého Karadžiče označil za „hnací sílu“ zločinů a navrhl pro něj trest doživotního vězení.

Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.   


Někdejší prezident RS je u ICTY obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Obžaloba se týká celkem 11 zločinů, především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž srbské síly v závěru války povraždily 8 000 muslimských mužů a chlapců. Obviněn je také z iniciování etnických čistek nebo v souvislosti s brutálním obléháním Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a vyžádalo si na 10 tisíc mrtvých.