Murmansk - Rusko a Norsko urovnaly po 40 letech hraniční spor o rozdělení území v Arktidě. Nová smlouva umožní oběma těžbu ropy a plynu ze dna moře. Území, o které se Oslo a Moskva přely, má rozlohu asi poloviny Německa a leží mezi prokázanými nalezišti obou států.
Rusko a Norsko urovnaly spor o hranice v Arktidě
Prezident Dmitrij Medvěděv a norský premiér Jens Stoltenberg podepsali dnes novou dohodu o hranicích v Murmansku, což je přístavní město u Barentsova moře, severně od norské hranice u polárního kruhu.
Sporné teritorium má rozlohu 175 tisíc kilometrů čtverečných. „Trvalo nám 40 let uzavřít tuhle dohodu,“ řekl Dmitrij Medvěděv, podle kterého dohoda otevírá nové možnosti pro průzkum těžby ropy a zemního plynu nebo pro rybaření. Podle dohody budou o oblastech těžby, které zasahují hranici, oba státy rozhodovat společně.
GALERIE
videogallery_47340
Oblast Arktidy je přitom svárem sporu hned několika států – Kanady, Ruska, Norska, Spojených států a Dánska. Tyto země si totiž všechny nárokují bohatá naleziště nerostných surovin, které se pod Arktidou rozkládají a která díky tání ledovců začínají být dostupná.
Rusko ovšem žádá největší část území, argumentuje tím, že mořské dno pod Arktidou je v podstatě pokračováním kontinentálního šelfu, území prý proto patří Moskvě.
Sporná hranice