Turecký parlament povolil vojenský zásah proti Islámskému státu

Ankara – Turecký parlament schválil mandát k vojenské intervenci proti Islámskému státu (IS). Skupina ovládá území v sousední Sýrii a Iráku. Na základě rezoluce by mohly do bojů v Sýrii zasahovat milice, hlavně pokud jde o obranu obléhaného města Kobani. Nečeká se ale, že se turecká armáda pustí do bojů bezprostředně. Radikálové z IS už dobyli také většinu západoiráckého města Hít.

Islamisté útočí na kurdské město Kobani na severu Sýrie. Po bojích, které probíhají více než čtrnáct dní, je od ulic města momentálně dělí pouhý kilometr. Cílem je získat pod svou kontrolu ucelený pás syrského pohraničí.

Kurdové město brání i za pomoci spojeneckých náletů na pozice IS, stále ale hrozí, že budou muset bojovat v jeho ulicích. Jeden z kurdských obránců řekl, že jeho lidé jsou připraveni Kobani bránit a že přeskupují své síly dovnitř města. Z okolí města uprchlo na tureckou stranu hranice více než 160 tisíc obyvatel. Šéf Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan už pohrozil turecké vládě ukončením mírového procesu, pokud dopustí masakr.

Turečtí poslanci jsou pro intervenci. Kdy přijde, není jasné

Turecký parlament dnes schválil vládě mandát k vojenské intervenci proti IS. „Probouzí se spící obr, Turecko je nejsilnější vojenská velmoc blízkovýchodního válčiště,“ upozorňuje blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. „Pokud se Turecko rozhodne zapojit se do tohoto konfliktu, bude to klíčový krok.“ Země je navíc jedním ze členských států NATO, už v tuto chvíli jsou v regionu vojensky přítomny Spojené státy, Velká Británie, Francie, Belgie a Dánsko, všechny zmíněné ale nevedou pozemní operaci.

Turecká vláda ale prý nebude s vojenskou intervencí spěchat. Podle agentury AP na to upozornil turecký ministr obrany Ismet Yilmaz. Podobně hovořil i turecký politolog Dogu Ergil. „Návrh připravuje právní podklad pro případné zásahy, ale je příliš brzy na to říci, co to bude za intervenci,“ upozornil. Podle Ergila by nicméně otevření tureckého území k využití cizím ozbrojeným silám například mohlo umožňovat iráckým Kurdům, aby se vydali na pomoc syrským Kurdům. Šlo by zejména o obranu Kobani.

Letecké útoky na pozice IS
Zdroj: ČTK/ABACA

Z tureckých základen by také mohla podnikat nálety proti pozicím IS například bezpilotní letadla mezinárodní koalice, která pod vedením USA vznikla s cílem zlomit vojenskou moc islamistů. 

Součástí rezoluce je i souhlas poslanců, aby na tureckém území mohli být umístěni i zahraniční vojáci podílející se na ochraně tureckého území nebo přepravující se do zmíněných sousedních zemí. Ankara tak počítá s eventualitou, že v Turecku bude operovat NATO nebo že turecké území využijí státy koalice vedené Američany.

Turkům pomalu došly argumenty, proč nezasáhnout

Turky dlouhodobě kritizovaly zejména Spojené státy, podle nichž Ankara neprojevila příliš ochoty zapojit se do nejnovější koalice proti IS poté, co islamisté sťali dva Američany a jednoho Brita. Turecko to zdůvodňovalo potřebou chránit skoro pět desítek tureckých rukojmích zajatých islamisty v severoiráckém Mosulu. Před několika dny se Ankaře ale podařilo docílit jejich propuštění.
  
Turecko rovněž čelí obvinění, že příliš pomohlo islamistům v jejich boji proti syrskému režimu Bašára Asada a považovalo to zřejmě za nejnadějnější prostředek Asadova svržení. Prezident Erdogan před několika dny ale IS ostře zkritizoval s tím, že s pravým islámem toto hnutí nic společného nemá.