Nobelova cena za lékařství patří neurologům za objev „vnitřního GPS“ v mozku

Stockholm - Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali neurologové John O'Keefe ze Spojených států a norští manželé May-Britt Moserová a Edvard Moser. Jména laureátů dnes oznámil stockholmský Karolinský institut.

„Jejich objevy vyřešily problém, nad nímž si lámali filozofové a vědci hlavu po celá staletí. Jak mozek vytváří mapu prostoru, který nás obklopuje, a jak se dokážeme orientovat v takovém složitém prostředí,“ uvedl institut. Objev navigačního systému v mozku prý může pomoci pochopit mechanismus ztráty prostorové paměti, která postihuje pacienty trpící Alzheimerovou chorobou, konstatoval Karolinský institut.

Podle předsedkyně České společnosti pro neurovědy Evy Sykové dává objev do budoucna šanci lidem s poruchami paměti a orientace, což jsou i pacienti s Alzheimerovou nemocí. U nich jsou tyto buňky poškozeny. 

Karolínský institut ve Stockholmu oznamuje laureáty NC za lékařství
Zdroj: ČTK/AP

Krysy i lidé mají vnitřní GPS

O'Keefe, který se narodil ve Spojených státech a v současnosti působí na londýnské univerzitě UCL, odhalil první součást našeho „vnitřního GPS“ v roce 1971. Při pokusu s krysami tehdy zjistil, že když je hlodavec v určitém bodu v místnosti, aktivuje se u něj určitý typ nervových buněk. O'Keefe přitom dokázal, že tyto buňky neregistrují pouze zrakový vjem, ale kreslí vnitřní mapu daného prostředí.

Síť neuronůNové nervové buňky se tvoří v nervových komorách a cestují do části velkého mozku zvané hipokampus, protože tam se pořád musejí ukládat nové a nové paměťové stopy. „Podpora tvorby těchto buněk různými léky nebo činnostmi vede ke zlepšení paměti. V budoucnosti by bylo možné podpořit dobrou funkci tvorbou nových buněk v hipokampu nebo třeba i transplantacemi kmenových buněk,“ shrnula Syková.


O čtyřiatřicet let později May-Britt a Edvard Moserovi z univerzity v norském Trondheimu identifikovali další typ nervových buněk, které vytvářejí systém souřadnic a umožňují přesné hledání cesty v prostoru. Objev navigačního systému v mozku může pomoci hlavně při léčbě Alzheimerovy choroby.

May-Britt Moserová (51)

May-Britt MoserováNarodila se 4. ledna 1963 v norském Fosnavagu. V roce 1990 vystudovala psychologii na univerzitě v Oslu, o pět let později zde získala doktorát z neurofyziologie.

V letech 1994–1996 působila v neurovědeckém centru při Edinburské univerzitě a taktéž spolupracovala s Johnem O'Keefem na londýnské univerzitě UCL. Potom se vrátila do Norska na Norskou univerzitu věd a technologií (NTNU) v Trondheimu, kde byla v roce 2000 jmenována profesorkou.


Edvard Moser (52)

Edvard MoserNarodil se 27. dubna 1962 v Alesundu. Na univerzitě v Oslu vystudoval matematiku a statistiku v roce 1985 a o pět let později psychologii a neurobiologii, v roce 1995 získal doktorát z neurofyziologie.

Poté působil v letech 1994-1996 na Edinburské univerzitě a spolupracoval s Johnem O´Keefem na londýnské univerzitě UCL. Poté se vrátil do Norska na Norskou univerzitu věd a technologií (NTNU) v Trondheimu, kde byl v roce 1998 jmenován profesorem neurovědy.


John O'Keefe (74)

John O'KeefeNarodil se 18. listopadu 1939 v New Yorku, kde také vyrůstal. Má americké a britské občanství. Bakalářský titul obdržel na Newyorské městské koleji, doktorát získal na kanadské McGillově univerzitě, kde také po studiu pracoval jako vědecký pracovník. Později studoval postgraduálně na londýnské univerzitě UCL, kde se v roce 1987 stal profesorem.

Již od počátku kariéry se věnoval výzkumu mozku, hlavně jeho části zvané hipokampus, kde je mimo jiné centrum paměti a prostorové orientace. Své pokusy prováděl také na potkanech. Je držitelem řady ocenění, v roce 2008 například obdržel Gruberovu cenu za výzkum nervové soustavy.


Cenu za fyziologii a lékařství obdrželo dosud celkem 204 vědců a lékařů, z toho deset žen. První ženskou nositelkou se v roce 1947 stala pražská rodačka Gerty Coriová, která také ocenění dostala spolu se svým manželem. 

Začíná týden „nobelovek“  

Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během nějž bude ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.   

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.