Nobelova cena za fyziku míří k průkopníkům světelných diod

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Japonci Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Američan japonského původu Šudži Nakamura. Akademie ve Stockholmu ocenila jejich výzkum modrých světelných diod, které umožnily vývoj nového, ekologického světelného zdroje.

Zdroj: ČTK/AP Autor: Heiko Junge/NTB scanpix

Zásluha tria vědců spočívá v objevení speciální modré elektroluminiscenční diody. Právě z ní mohla vzniknout pozdější „bílá“ forma technologie - dnes přítomná u moderních velkoplošných obrazovek, blesků fotoaparátů či podsvícených displejů mobilních telefonů.

V duchu odkazu Alfréda Nobela tak byl oceněn objev, který významně přispívá ku prospěchu celého lidstva, podotkla akademie k teprve 20 roků starému vynálezu 85letého Akasakiho a jeho podstatně mladších kolegů - 54letého Amana a 60letého Nakamury.

Z prohlášení Královské švédské akademie:

„Díky LED žárovkám máme nyní trvalejší a efektivnější alternativu ke starším světelným zdrojům… Vzhledem k tomu, že čtvrtina spotřeby elektrické energie na světě je využívána za účelem osvětlení, přispívají elektroluminiscenční diody významně k ochraně přírodních zdrojů.“


Zatímco životnost klasických žárovek se pohybuje kolem 1000 hodin, žárovky LED vydrží svítit až 100 tisíc hodin. Oproti klasickým žárovkám je také u LED žárovek spotřeba elektrické energie o zhruba 85-90 procent nižší, protože LED nevyzařují téměř žádné teplo a prakticky všechna energie jde do viditelného spektra světla.

Letošní vyhlášení Nobelovy ceny za fyziku nebylo tak napjatě očekávané jako minulý rok, kdy se všeobecně předpovídalo vyznamenání vědců, kteří se podíleli na objevu nové subatomární částice, takzvaného Higgsova bosonu. Právě loni totiž předpoklady týkající se Higgsova bosonu potvrdily experimenty v obřím urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Nakonec si loňskou cenu odnesli fyzik Peter Higgs a belgický vědec Francois Englert.

Prezentace Nobelovy ceny za fyziku
Zdroj: ČTK/AP

Nobelova cena za fyziku má za dobu své existence už 196 držitelů, mezi nimiž jsou jen dvě ženy. Pouze 47krát se od roku 1901 stalo, že cenu získal jediný laureát. Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Předchozí držitelé NC za fyziku:

  • 2013: Francois Englert a Peter Higgs za teorii o částici zvané Higgsův boson
  • 2012: Serge Haroche a David Wineland za změření kvantových efektů částic bez toho, aniž by byla porušena jejich struktura.
  • 2011: Sean Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Reiss za zkoumání vzdálených supernov.
  • 2010: Andre Geim a Konstantin Novoselov za výzkum uhlíkové látky grafenu, které se používá v IT technologiích.

Ve středu se svět ještě dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Nobelova cena za lékařství 2014: manželé M. Moserová a E. Moser, J. O'Keefe
za výzkum mozkových buněk důležitých pro prostorovou orientaci.