Zeman, Genscher a Kissinger ve shodě: Na Ukrajině je občanská válka

Lipsko - Český prezident Miloš Zeman přirovnal situaci na Ukrajině k občanské válce ve Španělsku ve 30. letech minulého století. V žádném z těchto případů nelze mluvit o zahraniční agresi, řekl českým novinářům při návštěvě Lipska, kde se účastní oslav 25. výročí pádu komunistického režimu v Německé demokratické republice (NDR).

Zeman v Lipsku mluvil o situaci na Ukrajině s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem a s někdejším šéfem německé diplomacie Hansem-Dietrichem Genscherem. „Naše názory na Ukrajinu se shodují a dají se shrnout do jedné věty - to, co probíhá na Ukrajině, je primárně občanská válka,“ řekl Zeman.

„Ve Španělsku byla také občanská válka a přitom z jedné strany intervenovali Rusové a Francouzi, z druhé strany intervenovali Němci a Italové. A přesto nikdo neříká, že to nebyla občanská válka, nikdo netvrdí, že to byla německá, italská, ruská nebo francouzská agrese. Bojoval tam Španěl proti Španělovi, samozřejmě za zahraniční pomoci svých spojenců,“ uvedl český prezident.

Zeman dále uvedl, že pro dlouhodobý úspěch Ukrajiny je třeba uspořádat svobodné volby. Odmítavě se přitom postavil k demonstracím na kyjevském náměstí Majdan, které vyústily v sesazení prezidenta Viktora Janukovyče. „Majdan nejsou žádné svobodné volby. Majdan je jedna demonstrace na jednom náměstí a jak víte, na Ukrajině se konalo mnoho demonstrací, často s opačným obsahem, na mnoha jiných náměstích,“ řekl Zeman. „Proto s nadějí očekávám výsledky parlamentních voleb,“ doplnil.

Ukrajina musí mít stejnou příležitost ke svobodě jako NDR

Podle bývalého amerického ministra zahraničí Jamese Bakera, který se oslav v Lipsku také účastní, musí dostat Ukrajina stejnou příležitost ke svobodě jako NDR. Baker ocenil zejména spolupráci mezi USA a Německem při prosazování sankcí proti Rusku. Právě ty by měly Ukrajinu ke svobodě přiblížit.

„Tyto sankce nemají potrestat ruský lid ani ponížit ruského prezidenta Vladimira Putina. Jejich cílem je donutit Rusko, aby se vzdalo své snahy o destabilizaci východní Ukrajiny,“ řekl Baker. „Konečným cílem je zajistit územní celistvost a nezávislost Ukrajiny, aby tam mohly být vytvořeny demokratické instituce, reformováno hospodářství a vyléčeno rozdělení ukrajinského lidu,“ dodal.

Podle Bakera je to nutná podmínka k tomu, aby se podařilo na Ukrajině dosáhnout stejné svobody, jakou si vybojovali východoněmečtí demonstranti, když před 25 lety vyšli z Nikolaikirche k masové mírové demonstraci do centra Lipska. „Je důležité, aby ukrajinský národ měl stejnou možnost,“ zdůraznil ministr, který vedl americkou diplomacii v době pádu komunismu v Evropě.

Video Prezidenti si připomněli 25. výročí pádu komunismu
video

Prezidenti si připomněli 25. výročí pádu komunismu

Ukrajinské příměří-nepříměří

Lidé na východní Ukrajině umírají i přes příměří, které mezi vládní armádou a proruskými separatisty platí od 5. září. Za půl roku si konflikt vyžádal víc než 3 600 obětí. Bojuje se hlavně v Doněcku. 

Formální klid zbraní, vyhlášený před měsícem, si už vyžádal celkem 200 obětí. Před nekončícími boji už do uprchlických táborů v sousedním Rusku odešlo několik set tisíc lidí. A neprchají jen ti, kteří žijí přímo v oblasti bojů. Své domy ve vesnicích v bezprostřední blízkosti hranice opouštějí i Rusové. Nechtějí totiž, aby se opakovala situace, kdy vesnice zasáhly dělostřelecké granáty.