Brusel - Když europoslanci odmítli bývalou slovinskou premiérku Alenku Bratušekovou jako kandidátku na eurokomisařku, vybrala Lublaň náhradnici. Violeta Bulcová má ale problém - neznají ji pořádně nejen v Bruselu, ale ani doma. Ani ne tři týdny byla ministryní bez portfeje, která měla na starosti rozvoj a strategické projekty. Ani vstup do politiky ji také zatím nedonutil přerušit její poradenský byznys ve firmě Vibacom.
Slovinskou kandidátku na eurokomisařku pořádně neznají ani doma
Žena, která věří v pozitivní energii a tvrdí, že se o zákonech života učí od přírody, je tak v možném střetu zájmů. Ve svém životopise se navíc chlubí certifikátem ze šamanské akademie za přechod po skleněných střepech nebo žhavém uhlí. I premiér Miro Cerar ji prosadil i přes protesty koaličních partnerů. Nastupující šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker bude muset vedle posouzení komerčních a finančních zájmů politické začátečnice ohodnotit i její schopnosti – zda může v křesle místopředsedkyně Evropské komise pro energetiku spolurozhodovat o půlmiliardové Evropské unii. S Bulcovou se Juncker sejde v úterý po 18:00.
GALERIE
videogallery_477823
Padají proto návrhy, že by se místopředsedou mohl stát německý kandidát na eurokomisaře pro digitální ekonomiku Günther Oettinger, který energetiku zatím řídí v komisi Josého Manuela Barrosa, nebo současný slovenský eurokomisař pro administrativu Šefčovič, který má mít u Junckera na starost dopravu.
Místopředsedové obvykle bývají z menších států. Přestavba komisařských postů by znamenala víc než jen jedno grilování před europoslanci, a tím i velké riziko, že se nástup Junckerova týmu zpozdí o týdny. Dohady o podobě nové komise navíc přicházejí v nejméně vhodný čas: Evropské hospodářství stagnuje a do útlumu se dostalo i Německo jakožto klíčový hráč starého kontinentu.
Jean-Claude Juncker (59 let, Lucembursko) – předseda komise; bývalý premiér
Federica Mogheriniová (41 let, Itálie) - vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku; italská ministryně zahraničí
Frans Timmermans (53 let, Nizozemsko) – první místopředseda, lepší regulace, dohled nad dodržováním Listiny základních práv EU a právního státu
Kristalina Georgievová (61 let, Bulharsko) – místopředsedkyně, rozpočet a lidské zdroje
Andrus Ansip (57 let, Estonsko) – místopředseda, jednotný digitální trh
Jyrki Katainen (42 let, Finsko) – místopředseda, pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost
Valdis Dombrovskis (42 let, Lotyšsko) – místopředseda, euro a sociální dialog
Marianne Thyssenová (58 let, Belgie) - zaměstnanost, sociální záležitosti, dovednosti a pohyb pracovních sil
Věra Jourová (49 let, Česká Republika) – spravedlnost, spotřebitelská politika a rovnost pohlaví; bývalá ministryně pro místní rozvoj a místopředsedkyně hnutí ANO, nominována koncem července
Margrethe Vestagerová (46 let, Dánsko) – hospodářská soutěž; dosavadní místopředsedkyně vlády
Pierre Moscovici (56 let, Francie) - hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unie; bývalý ministr financí a zahraničního obchodu
Neven Mimica (60 let, Chorvatsko) – mezinárodní spolupráce a rozvoj
Phil Hogan (54 let, Irsko) – zemědělství a rozvoj venkova; dosavadní ministr životního prostředí, komunity a místní samosprávy.
Christos Stylianides (56 let, Kypr) – humanitární pomoc a řešení krizí
Vytenis Andriukaitís (62 let, Litva) – zdraví a bezpečnost potravin; kardiovaskulární chirurg a historik, který pomohl zajistit směrnice o tabákových výrobcích, s jejichž pomocí se měla omezit přitažlivost některých tabákových výrobků pro mladistvé.
Tibor Navracsics (48 let, Maďarsko) - vzdělávání, kultura, mládež a občanství; bývalý ministr spravedlnosti, proti jehož kandidatuře zaznívaly protesty kvůli jeho podílu na přijatých zákonech, které v Maďarsku omezují svobodu sdělovacích prostředků, justice a nevládních organizací
Karmenu Vella (64 let, Malta) - životní prostředí, námořní politika a rybolov; jeden z nejdéle sloužících maltských politiků
Günther Oettinger (60 let, Německo) – digitální ekonomika a společnost; současný komisař pro energetiku
Elźbieta Bieńkowska (50 let, Polsko) – nově konstituované portfolio pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky
Carlos Moedas (43 let, Portugalsko) – výzkum, věda a inovace; ekonom známý jako „krotitel krize“
Johannes Hahn (56 let, Rakousko) – evropská sousedská politika a rozhovory o rozšíření; v předchozích letech byl komisařem pro regionální politiku
Corina Cretuová (47 let, Rumunsko) - regionální rozvoj
Dmitris Avramopoulos (61 let, Řecko) – migrace a vnitřní záležitosti; nynější ministr obrany
Maroš Šefčovič (47 let, Slovensko) – doprava a vesmírná politika; v dosluhující komisi měl na starosti institucionální vztahy a administrativu, v předchozím období působil v oblasti vzdělání, kultury a mládeže
Violeta Bulcová (50 let, Slovinsko) – místopředsedkyně, energetika; podnikatelka, která krátce působila jako ministryně bez portfeje; měla ve vládě na starosti rozvoj a strategické projekty
Miguel Arias Cañete (64 let, Španělsko) – ochrana klimatu a energetika; bývalý ministr zemědělství a životního prostředí
Cecilia Malmströmová (46 let, Švédsko) - obchod; v předchozím období komise působila ve vnitřních záležitostech; prosazuje zákaz střelných zbraní v celé Evropské unii
Jonathan Hill (53 let, Velká Británie) – finanční stabilita, finanční služby a jednotný kapitálový trh; před čtyřmi lety byl královnou povýšen na barona z Oarefordu
Prvním a dosud jediným odmítnutým kandidátem do Evropské komise se v říjnu 2004 stal Ital Rocco Buttiglione, kterého výbor EP pro občanské svobody odmítl kvůli jeho názorům na homosexualitu a postavení žen. Buttiglione prohlásil, že homosexualita je hřích a že by ženy měly zůstat u plotny. Hrozícímu neschválení EK předešel předseda komise José Barroso tím, že těsně před hlasováním v plénu EP návrh stáhl. V novém týmu Buttiglioneho nahradil exministr zahraničí Franco Frattini. Nevalný posudek měli tehdy také László Kovács z Maďarska, Neelie Kroesová z Nizozemska, Ingrída Údreová z Lotyšska, Mariann Fischerová-Bölová z Dánska a Stavros Dimas z Řecka. Lotyšsko nakonec nominovalo jiného komisaře - Údreová doplatila na nejasné financování své strany, komisařem pro energetiku se nakonec stal Andris Piegbals. Kovács, který při slyšení neuspokojil odbornými znalostmi, nakonec v komisi zůstal, ale dostal jiný rezort - místo energetiky se stal komisařem pro daně a cla. Bezprecedentní krize kolem schvalování EK tehdy trvala skoro měsíc.
Zpoždění nabral i nástup nynější EK, když v lednu 2010 ještě před koncem slyšení všech uchazečů ve výborech EP stáhlo Bulharsko kandidaturu Rumjany Želevové, která byla od samého začátku své nominace považována za spornou kandidátku. V médiích se objevila obvinění z napojení jejího manžela na organizovaný zločin a Želevová nepřesvědčila ani při vystoupení před poslanci EP, kde ji řada zákonodárců kritizovala nejen kvůli nekompetentnosti, ale hlavně kvůli majetkovému přiznání. Bulharka čelila obvinění, že ještě v době, kdy působila jako ministryně zahraničí, vlastnila firmu Global Consult, což by bylo protizákonné. Tato obvinění se sice neprokázalo, ale ani to nevedlo ke snížení tlaku na její odstoupení. Bulharsko nakonec vyslalo do Barrosova týmu tehdejší viceprezidentku Světové banky Kristalinu Georgievovou.
Členové Evropské komise