Mnichov - Nejdelší vražedná série německých poválečných dějin před soudem. Trvala od roku 1967 až do pádu Berlínské zdi a agenti jugoslávské tajné služby během ní připravili o život v tehdejším západním Německu nejméně 29 emigrantů chorvatské národnosti. Jedním ze zavražděných byl chorvatský disident Stjepan Durekovič. Zabit byl v bavorském Wolfratshausenu v roce 1983. Za napomáhání k této vraždě jsou obviněni někdejší generálové jugoslávské tajné služby Josip Perković a Zdravko Mustač. S oběma dnes začal proces před soudem v bavorské metropoli.
Jugoslávští generálové čelí procesu kvůli vraždě chorvatského exulanta
Oba muži se v 80. letech vystřídali na pozicích šéfů jugoslávské tajné služby, a když se Jugoslávie rozpadla, neváhali rychle „převléknout kabáty“ a začít sloužit v řadách bezpečnostních složek samostatného Chorvatska. Stáli přímo u zrodu jeho špionážní služby a také se stali členy Chorvatského demokratického společenství, což byla v zemi vůdčí politická sila v průběhu 90. let a své významné místo na chorvatské politické scéně měla i v následujících letech. To vysvětluje, proč jadranská země nechtěla dlouho oba muže vydat.
Titův socialismus s lidskou tváří byl velmi krvelačný (zdroj: ČT24)
Záhřeb chtěl extradici zabránit i po vstupu do Evropské unie, a to v polovině loňského roku změnou zákona o soudní spolupráci s Unií v trestních věcech. Do zákona bylo totiž přidáno ustanovení, jež omezilo platnost evropského zatykače na činy spáchané po srpnu 2002. Tím byly z vydávání chorvatských občanů k trestnímu stíhání v zahraničí vyjmuty například i zločiny spáchané za války v bývalé Jugoslávii v první polovině devadesátých let.
To se Bruselu nelíbilo a Unie přiměla Záhřeb k nápravě pod pohrůžkou sankcí, především pod hrozbou pozastavení finanční pomoci. Zrušení kontroverzního ustanovení chorvatského zákona vstoupilo v platnost 1. ledna 2014. Týž den chorvatská policie Perkoviče i Mustače zatkla. Perkovič byl do Německa vydán ještě v průběhu ledna a v dubnu se totéž odehrálo v případě Mustače.
Spolkové státní zastupitelství devětašedesátiletého Perkoviče obvinilo, že najal vrahy, kteří Durekoviče zbili a zastřelili v garáži. Čeká se ale složitý proces. Perković má stále řadu vlivných přátel. A mnichovský soud si navíc stěžuje, že klíčovému svědkovi někdo vyhrožuje smrtí.
- V Německu žije okolo 400 tisíc lidí chorvatského původu - je to zdejší pátá nejpočetnější menšina. Série vražd zanechala mezi členy komunity bolestnou stopu. Pozadí vražd detailně vysvětluje nejnovější dokument z produkce televizí Deutsche Welle a Bayerischer Rundfunk pod názvem „Tito's Murder Squads“ (Titovy vražedné jednotky).