Přijďte k volbám, prosí Ukrajince téměř jistý vítěz

Kyjev Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyzval Ukrajince, aby se v neděli zúčastnili předčasných parlamentních voleb. Obdobné prohlášení učinily také Spojené státy, které se obrátily i na Ukrajince žijící na Krymu anektovaném Ruskem a v oblastech na východě země pod kontrolou proruských separatistů. Rebelové volby ignorují, o týden později chtějí uspořádat vlastní. Parlamentní volby, které podle Porošenka dokončí změnu režimu zahájenou svržením proruského prezidenta Viktora Janukovyče, se odehrávají nejen za složitých politických a bezpečnostních podmínek, ale i v době velkých hospodářských potíží. Porošenkův Blok je favoritem voleb.

V neděli Ukrajinci vyberou nové složení Nejvyšší rady, tedy parlamentu, v prosinci se pak uskuteční mimořádné komunální volby v oblastech ovládaných povstalci. Volby v zónách pod kontrolou separatistů vycházejí z nového ukrajinského zákona o tamním zvláštním správním režimu.

„Je to další milník země, která potvrzuje svůj závazek vybudovat silnou demokracii nehledě na nynější politické zvraty a vážné bezpečnostní hrozby, jimž na části svého území čelí,“ řekla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psakiová. Varovala rovněž ukrajinské povstalce, aby se nepokoušeli uskutečnit své volby. „Jediné legitimní volby jsou ty, které jsou vypsány na tento víkend a 7. prosince,“ dodala Psakiová.

„Vyzývám všechny, aby přišli do volebních místností a dokončili utváření nové mocenské struktury, které začalo v červnu,“ uvedl Porošenko na Twitteru. Předvolebním tématům dominují boje na východě země, bezpečnostní otázky, ekonomika a boj s korupcí. Země je již několik měsíců bez ruského plynu, jehož dodávky Moskva zastavila kvůli sporu o dluh a cenu za tuto strategickou surovinu. Rusko a Ukrajina se již nicméně dohodly na zimních dodávkách. Kyjev souhlasil, že do konce letošního roku splatí 3,1 miliardy dolarů ze zhruba pěti miliard, které dluží ruskému Gazpromu.

Video Porošenko vyzval k účasti ve volbách
video

Porošenko vyzval k účasti ve volbách

Východ země se vrátí do našich rukou, slibuje Porošenko

Porošenko během čtvrteční návštěvy Oděsy přislíbil, že východ Ukrajiny se vrátí do ukrajinských rukou a že se z tamních bojů nestane „zmrazený konflikt“. Dodal, že Kyjev se těší mezinárodní podpoře a že armáda i obyčejní lidé nedovolí separatistům obsadit Oděsu nebo azovský přístav Mariupol. Reagoval tak zjevně na prohlášení samozvaného doněckého premiéra Alexandra Zacharčenka, který ohlásil, že rebelové dobudou východoukrajinský Slavjansk a Kramatorsk a také právě Mariupol.

Na východě země se dál porušuje příměří a pokračují konfrontace mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými povstalci. Podle vrchního velitele sil NATO v Evropě Philipa Breedlova zde má navíc nadále své vojenské jednotky i Rusko a u rusko-ukrajinských hranic i přes částečné stažení vojáků stále udržuje značné síly. Setrvávající vojáci jsou vůči Ukrajině velkým nátlakovým prostředkem. Breedlove již na konci září prohlásil, že ruské jednotky jsou stále na Ukrajině a že příměří, které platí na východě země, je klidem zbraní „jen podle jména“.

Vítězství Porošenkova bloku se pokládá za hotovou věc

Na čele volebních preferencí se dlouhodobě usadil Blok Petra Porošenka, centristická formace těžící z popularity prezidenta, kterému se kvůli vlastnictví četných cukrářských podniků říká „čokoládový král“. Jeho vítězství se považuje za hotovou věc, přestože v Porošenkově týmu se objevují i jména proruských politiků.

K odkazu Majdanu – kyjevského náměstí, které se stalo symbolem odporu proti Janukovyčovi – se hlásí téměř všechny politické strany s šancí na vstup do parlamentu. Za Porošenkovým blokem, jehož jedničkou je boxerská ikona Vitalij Kličko, následuje pět až sedm menších politických formací vedených známými politickými matadory – premiérem Arsenijem Jaceňukem, expremiérkou Julijí Tymošenkovou, exministrem obrany Anatolijem Hrycenkem nebo bývalým vicepremiérem Serhijem Tihipkem.

V zemi je stále velká poptávka po silné ruce, která zatočí se separatisty. Většina ukrajinských politických stran má na kandidátce hned několik vojáků, kteří se objevují se i v předvolebních spotech. Ukrajinská pilotka Naďa Savčenková, která upadla do ruského zajetí, je navzdory absenci číslem jedna na kandidátce strany Vlast expremiérky Tymošenkové.

Tusk popřel údajný rozhovor s Putinem o rozdělení Ukrajiny

Bývalý polský premiér Donald Tusk dnes popřel tvrzení předsedy dolní komory polského parlamentu a exministra zahraničí Radoslawa Sikorského, že mu ruský prezident Vladimir Putin v roce 2008 v Moskvě navrhl rozdělit Ukrajinu mezi Rusko a Polsko. „Putin mi nikdy takovou nabídku neučinil,“ prohlásil v polském rozhlase Tusk. Sikorski podle něj možná získal podobný pocit po Putinových znepokojivých poznámkách na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008, kdy ruský prezident řekl, že Ukrajina je umělý státní útvar a že Rusko tam má své zájmy.

Sikorski v rozhovoru s americkým serverem Politico tvrdil, že Putin předložil Tuskovi návrh při jeho tehdejší návštěvě Ruska. „Chtěl po nás, abychom se podíleli na dělení Ukrajiny. Byla to jedna z prvních věcí, které Putin řekl premiérovi Tuskovi, když navštívil Moskvu,“ uvedl v interview Sikorski, který tehdy jako ministr zahraničí Tuska doprovázel.

Radoslaw Sikorski na setkání s novináři
Zdroj: ČTK/EAST NEWS/ENPOL

Kreml Sikorského tvrzení vzápětí popřel a označil ho za nesmysl. Krátce po zveřejnění rozhovoru, který začátkem týdne vyvolal pobouření a mohl by ještě víc zhoršit napětí mezi Polskem a Ruskem, se Sikorski na tiskové konferenci od svých tvrzení distancoval s tím, že mu prý selhala paměť. Polská opozice kvůli rozhovoru žádá demisi Sikorského. Podle polského tisku i polská premiérka Ewa Kopaczová chce, aby byl zbaven funkce předsedy dolní komory polského parlamentu.

Hlavní ukrajinské politické strany

Blok Petra Porošenka - Do letošního srpna se formace jmenovala Solidarita. Tu kdysi založil současný ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jelikož hlava státu nemůže být členem politické strany, Porošenko je jejím „čestným vůdcem“ a oficiálním vůdcem strany je Porošenkův poradce a bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko. Program strany se shoduje s tím, co ve funkci prezidenta prosazuje Porošenko, tedy jednotu ukrajinského státu, decentralizaci moci a plné členství v EU. Strana dominuje předvolebním průzkumům, má šanci získat hlasy 33,8 procent lidí, kteří se již rozhodli jít k volbám.

Radikální strana - Populistická a současně proevropská strana, která byla založena v srpnu 2010. V jejím čele stojí poslanec, novinář a vystudovaný pedagog Oleh Ljaško (42), jehož jméno je již roky synonymem skandálů. Celý oficiální název strany zní Radikální strana Oleha Ljaška. V dosud posledních parlamentních volbách v roce 2012 strana získala jeden mandát, do parlamentu usedl právě Ljaško, který v letošních prezidentských volbách skončil na třetím místě se ziskem 8,32 procenta hlasů. Podle posledních průzkumů by mohla strana skončit ve volbách na druhém místě s 12,8 procenty.

Lidová fronta - Proevropská strana, kterou zformoval letos v březnu premiér Arsenij Jaceňuk (40). Ten do čela vlády nastoupil po pádu proruské vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Členy strany je řada bývalých spolustraníků expremiérky Julije Tymošenkové z její strany Vlast (Baťkivščyna); kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po útěku Janukovyče ze země převzal jeho úřad. Poslední průzkum dával straně šanci na zisk necelých devíti procent hlasů, což by jí stačilo na třetí místo.

Vlast - Stranu Vlast (Baťkivščyna) založila expremiérka Julija Tymošenková v roce 1999. Ve volbách většinou kandidovala v rámci Bloku Julije Tymošenkové (BJuT). Strana je proevropsky a umírněně nacionalisticky zaměřená a mohla by získat necelých sedm procent hlasů. V uplynulých třech volbách se BJut vždy umístil na druhém místě a zakladatelka a předsedkyně strany Tymošenková, která byla hlavní tváří takzvané oranžové revoluce, byla v roce 2005 a v letech 2007 až 2010 premiérkou. Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s letos sesazeným proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála. Také v letošních prezidentských volbách skončila na druhém místě. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Letos v únoru byla během revolučních změn propuštěna.

Silná Ukrajina - Konzervativní strana, která by mohla získat přes pět procent hlasů. Předchůdkyně strany byla založena v roce 1999 pod názvem Strana práce Ukrajiny, později se stala součástí proruské Strany regionů sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče a obnovena byla letos v dubnu. Lídrem strany je kdysi jedna z hlavních postav Strany regionů, bývalý vicepremiér, ministr hospodářství a guvernér centrální banky Serhij Tihipko (54), který byl ze Strany regionů vyloučen, protože ve vnitropolitickém konfliktu zastával kompromisní stanoviska. Opoziční blok slibuje mír na Ukrajině, decentralizaci moci a ekonomický „patriotismus“.


Na Donbasu jsou hlasovací lístky, volit se nebude ve 14 obvodech

Ukrajinská ústřední volební komise odeslala na Donbas hlasovací lístky k nedělním mimořádným parlamentním volbám. Vzbouřenci ale znovu potvrdili, že nedělní volby na svém území nepřipustí. V Doněcké oblasti je jednadvacet volebních obvodů a v Luhanské jedenáct. Volební komise fungují k dnešnímu dni ve třinácti obvodech v Doněcké a v pěti v Luhanské oblasti. Volby se tedy pravděpodobně neuskuteční ve čtrnácti volebních obvodech na Donbasu a rovněž ve dvanácti obvodech na Krymském poloostrově anektovaném Ruskem. Situace v dalších třech donbaských obvodech je podle médií tak křehká, že je tam hlasování nejisté.

Na Donbasu žije 5,1 milionu obyvatel s volebním právem a hlasovací lístky byly vytištěny pro každého z nich. Lístky, které nebylo možné dopravit voličům, budou znehodnoceny. Pro krymské voliče se volební lístky netiskly.

Video Na ukrajinských kandidátkách je několik vojáků
video

Na ukrajinských kandidátkách je několik vojáků